ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.611.2014.1
sp. zn. 5 Tdo 611/2014-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2014 o dovolání obviněného Z. V. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 68 To 301/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 7 T 94/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného Z. V. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. 7 T 94/2013, byl obviněný Z. V. uznán vinným přečinem porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle §244 odst. 1 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákoník“), kterého se měl dopustit tím, že dne 14. 11. 2012 kolem 14:50 hod., na pozemní komunikaci ve směru od H. n. M. na O. u obce K., okr. O., přepravoval v motorovém vozidle tov. zn. Škoda Octavia, RZ: ..., celkem 7.360 ks cigaret zn. Marlboro Gold, tj. 36 kartonů po 10 krabičkách a 8 samostatných krabiček, přičemž tyto cigarety nebyly označeny kontrolními páskami, jež jsou určeny ke značení tabákových výrobků pro daňové účely a současně při prováděné kontrole ze strany Celního ředitelství Olomouc nepředložil doklady prokazující zdanění vybraných výrobků, čímž porušil povinnost stanovenou §114 odst. 2 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
Za tento přečin byl obviněný Z. V. odsouzen podle §244 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byla stanovena zkušební doba v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
O odvolání, které obviněný Z. V. podal proti tomuto rozsudku, rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 68 To 301/2013, tak, že podle ustanovení §256 tr. ř. odvolání obviněného Z. V. jako nedůvodné zamítl.
Shora citované usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 68 To 301/2013, napadl obviněný Z. V. dovoláním, podaným prostřednictvím svého obhájce Mgr. Libora Čecha. V rozsahu napadeného výroku dovolání směřuje i proti rozsudku soudu prvního stupně, přičemž uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný vytkl soudům nižších stupňů jako prvotní vady související s uložením trestu, neboť podle jeho názoru v uvedené trestní věci jsou splněny podmínky, které dovolují po zhodnocení správně zjištěných skutkových okolností učinit závěr, že dovolatel se předmětné trestné činnosti nedopustil a proto mělo být vydáno zprošťující rozhodnutí, popř. maximálně mohlo dojít k postoupení věci v rámci správního řízení. V závěru svého dovolání pak obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 68 To 301/2013, a zrušil i další výroky na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a přikázal podle §265 l odst. 1 tr. ř. věc po zrušení napadeného rozhodnutí soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K dovolání obviněného se za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Navrhl dále, aby Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné než navrhované rozhodnutí, vyjádřil tímto ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, kterým bylo rozhodnuto ve druhém stupni, a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému pod písmenem a) §265a odst. 2 tr. ř.
Procesní postavení obviněného Z. V. jako osoby oprávněné k podání dovolání vyplývá z ustanovení §265d odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť obviněný může podat dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. S ohledem na povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku zákon v §265d odst. 2 tr. ř. výslovně stanoví, že obviněný může podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se za dovolání nepovažuje, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§125 odst. 3 tr. ř.). Z obsahu napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 68 To 301/2013, je zřejmé, že toto rozhodnutí obsahuje zákonem předepsané poučení o dovolání (str. 3 usnesení). Podané dovolání splňuje náležitosti předpokládané v ustanovení §265d odst. 2 věta první tr. ř. a §265f odst. 1 tr. ř.
Dále se Nejvyšší soud zabýval tím, zda obviněný Z. V. podal předmětné dovolání včas , tj. ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Podle tohoto ustanovení se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. v případech, že se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Současně je třeba připomenout i ustanovení §265e odst. 3 tr. ř., podle něhož je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Z hlediska doručování předmětného usnesení odvolacího soudu je významné ustanovení §64 tr. ř., podle jehož odstavce 1 písm. b) se do vlastních rukou doručuje mimo jiné opis rozhodnutí osobám, které jsou oprávněny podat proti němu opravný prostředek. Ve smyslu §64 odst. 2 tr. ř., nebyl-li adresát písemnosti, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Podle ustanovení §64 odst. 4 tr. ř., nevyzvedne-li si adresát písemnost do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže odesílatel vhození písemnosti do schránky vyloučí, což se však v této trestní věci nestalo.
V posuzovaném případě obviněného Z. V. Nejvyšší soud z předloženého spisu Okresního soudu v Olomouci vedeného pod sp. zn. 7 T 94/2013, zjistil, že obviněný neměl v průběhu řízení před nalézacím soudem ani před odvolacím soudem obhájce, neboť si žádného obhájce nezvolil a žádný obhájce nebyl obviněnému ani ustanoven. Zásilka obsahující usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 68 To 301/2013, byla obviněnému, jelikož nebyl zastižen, uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne 3. 12. 2013 . Vzhledem k tomu, že si obviněný Z. V. zásilku nevyzvedl v úložní době, byla vložena do jeho domovní nebo jiné užívané schránky dne 16. 12. 2013 (viz dodejka připojená k č. l. 101 p. v. spisu), a proto za den doručení usnesení odvolacího soudu obviněnému Z. V. je třeba považovat den 13. 12. 2013 , tedy desátý den od uložení, a to bez ohledu na to, zda se adresát o uložení dověděl či nikoliv. Obviněný Z. V. podal prostřednictvím obhájce Mgr. Libora Čecha své dovolání k poštovní přepravě v pátek dne 14. 2. 2014 (srov. č. l. 110a spisu).
Podle §60 odst. 2, 3 tr. ř. lhůta stanovená podle měsíců (srov. v §265 odst. 1 tr. ř. uvedenou lhůtu dvou měsíců k podání dovolání) končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty; chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Vzhledem k tomu, že dvouměsíční lhůta k podání dovolání počala běžet dne 13. 12. 2013, konec této zákonné dvouměsíční lhůty připadl na čtvrtek dne 13. 2. 2014 . Jestliže tedy obviněný Z. V. podal právně relevantním způsobem dovolání, které bylo sepsáno dne 13. 2. 2014, až v pátek dne 14. 2. 2014, bylo podáno opožděně.
Nejvyšší soud rovněž ověřoval u Okresního soudu v Olomouci, zda obhájce obviněného neposlal dovolání prostřednictvím datové schránky. Podle vyjádření Okresního soudu v Olomouci po provedené kontrole dokumentů v systému ISAS nebylo dovolání zasláno datovou schránkou (viz vyjádření vedoucí trestního oddělení Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2014).
Na základě shora uvedených skutečností je tedy třeba uzavřít, že ve věci obviněného uplynula lhůta pro podání dovolání dnem 13. 2. 2014, přičemž obhájce obviněného dovolání ze dne 13. 2. 2014 předal k poštovní přepravě až dne 14. 2. 2014, a proto nebyla splněna zákonná podmínka, že dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje (srov. §265e odst. 1 tr. ř.). Z těchto důvodů je nutno dospět k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně. Navrácení lhůty k podání dovolání přitom zákon nepřipouští (§265e odst. 4 tr. ř.).
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. Poněvadž Nejvyšší soud ve věci obviněného Z. V. dospěl k závěru, že dovolání bylo prostřednictvím jeho obhájce Mgr. Libora Čecha podáno opožděně, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. května 2014
Předseda senátu:
Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.