ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.68.2014.3
sp. zn. 5 Tdo 68/2014-I-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2014 v řízení o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného B. D. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 9 To 58/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 6/2012, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Blanka Roušalová, JUDr. František Púry a prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 68/2014.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 45 T 6/2012, byl obviněný B. D. uznán vinným pokusem zločinu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle §21 odst. l a §265 odst. 1, odst. 2 písm. g) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“), a pokusem přečinu porušení mezinárodních sankcí podle §21 odst. 1 a §410 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se dopustil skutkem podrobně popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku.
Za tyto trestné činy byl obviněnému podle §265 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §101 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku bylo vysloveno zabrání částky 39 987 EUR, nacházející se na účtu č. …, vedeném u Komerční banky, a. s., na jméno T. S. Podle §80 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen i trest vyhoštění na dobu neurčitou.
O odvolání obviněného B. D. podaném proti uvedenému rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 9 To 58/2013, tak, že podle §258 odst. 1 písm. a), d) tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu. Podle §226 písm. b) tr. řádu pak odvolací soud zprostil obviněného obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 4. 6. 2012 sp. zn. 1 KZV 40/2012, neboť skutek označený v žalobním návrhu není trestním činem.
Proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného B. D. dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Podané dovolání bylo spolu s přílohovým spisovým materiálem doručeno Nejvyššímu soudu dne 17. 1. 2014 a věc byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2014 přidělena do senátu č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu ve složení JUDr. František Púry jako předseda senátu, JUDr. Blanka Roušalová a prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., jako soudci. Tento senát je jako specializovaný senát příslušný rozhodovat o dovoláních, v nichž je napadán mimo jiné výrok o vině některým z trestných činů podle hlavy šesté zvláštní části trestního zákoníku, tj. i o trestném činu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle §265 tr. zákoníku, pro který byl obviněný B. D. zproštěn obžaloby v této trestní věci. U Nejvyššího soudu je tato trestní věc vedena pod sp. zn. 5 Tdo 68/2014 a v rámci senátu č. 5 byla přidělena JUDr. Františku Púrymu jako předsedovi senátu.
Dne 19. 3. 2014 obviněný doručil Nejvyššímu soudu podání, ve kterém namítl podjatost všech členů senátu č. 5 Nejvyššího soudu. Přitom zejména uvedl, že soud prvního stupně účelově předal spis Nejvyššímu soudu, aniž by předtím na podkladě zprošťujícího rozsudku odvolacího soudu rozhodl o vrácení zajištěných věcí a finančních prostředků. Popsaný postup soudu prvního stupně je podle názoru obviněného stejně účelový jako jednání osoby pravomocně odsouzené, která nenastoupí k výkonu trestu odnětí svobody s odůvodněním, že vyčká na výsledek řízení o dovolání. Proto je obviněný přesvědčen, že postup soudu prvního stupně neměl akceptovat ani Nejvyšší soud a jeho senát č. 5 složený ze soudců té nejvyšší odbornosti v oblasti trestního práva. Postoj tohoto senátu Nejvyššího soudu svědčí podle jeho názoru o tom, že u všech jeho členů, včetně jeho předsedy lze mít pochybnosti, že pro negativní poměr k osobě pravomocně zproštěného obviněného B. D., jehož věci mají být podle pravomocného, vykonatelného a pro všechny orgány závazného rozsudku vráceny, případně také pro pozitivní poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení (Městský soud v Praze, Nejvyšší státní zastupitelství) nemůže nestranně rozhodovat. Přitom odkázal na dosavadní judikaturu Ústavního soudu k této otázce.
Senát č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu po seznámení se spisovým materiálem v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2014 dospěl k závěru, že není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 68/2014.
Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (publikované pod č. 2/1993 Sb.) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované pod č. 209/1992 Sb.) má každý právo na projednání věci u nestranného soudu. Proto je podle §30 odst. 1 tr. řádu z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u kterých lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemohou nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.
Podle §31 odst. 1 tr. řádu rozhodne o vyloučení z důvodů uvedených v §30 tr. řádu ten orgán, kterého se týkají tyto důvody, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát i bez návrhu.
S ohledem na citovaná ustanovení senát č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu učinil závěr, že u předsedy senátu JUDr. Františka Púryho ani žádného z členů tohoto senátu nelze mít důvodné pochybnosti o jejich nestrannosti při rozhodování o dovolání v trestní věci obviněného B. D. Takové pochybnosti totiž musí být založeny na objektivních důvodech, které vyjadřují dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům a které jsou podle své povahy způsobilé zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle rozhodnout ve věci. Za poměr k projednávané věci nebo osobám uvedeným v ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu se považuje zejména situace, kdy soudce vystupoval ve věci jako osoba zúčastněná na řízení nebo jako poškozený, dále soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). O poměr k osobám, jichž se přímo týká úkon trestního řízení nebo k jejich zástupcům, jde i v případě příbuzenského nebo jemu obdobnému vztahu. V úvahu může přicházet i vztah ekonomické závislosti soudce k uvedeným osobám apod.
O žádný z uvedených případů se však ve věci obviněného B. D. nejedná. Skutečnosti, které obviněný uvedl ve svém podání, nejsou proto způsobilé založit podjatost soudce, a to ani z důvodů uvedených v ustanovení §30 odst. 2 až 4 tr. řádu. Nejvyšší soud není povinen vyhovět každé žádosti obviněného, zvláště za situace, kdy v jeho věci probíhá řízení o dovolání, k jehož provedení je nezbytné, aby dovolací soud měl k dispozici příslušný trestní spis. Přitom není rozhodné, zda v předcházejícím řízení došlo ke zproštění obviněného obžaloby nebo k jinému vyřízení věci bez současného vyslovení viny, případně i uložení trestu. V trestní věci obviněného B. D. posouzení žádosti o vrácení spisu soudu prvního stupně k provedení dalších opatření ve věci zajištěných věcí a finančních prostředků záviselo jen na úvaze Nejvyššího soudu, který nebyl povinen jí vyhovět. To platí zejména za situace, kdy tomuto postupu brání objektivní překážky. V posuzované věci je takovou překážkou probíhající řízení o dovolání nejvyššího státního zástupce, přičemž není ani v zájmu rychlosti tohoto řízení, v němž bude vydáno meritorní rozhodnutí, aby Nejvyšší soud činil jiné úkony, než které souvisí s rozhodnutím o podaném dovolání. Proto je námitka obviněného o podjatosti členů senátu č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu nejen nedůvodná, ale i argumentačně poněkud nepřesvědčivá, protože ji obviněný dovozuje v podstatě jen z toho, že dovolací soud nevyhověl jeho žádosti o zaslání spisu soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud proto konstatuje, že vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem nejsou předseda senátu č. 5 trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. František Púry ani další členové tohoto senátu JUDr. Blanka Roušalová a prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., podle §30 odst. 1 tr. řádu vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci dovolání obviněného B. D.
Podle §240 tr. řádu rozhodl Nejvyšší soud o podaném návrhu na vyloučení soudců v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustná stížnost.
V Brně dne 28. 5. 2014
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y