ECLI:CZ:NS:2014:6.TDO.64.2014.3
6 Tdo 64/2014-I.-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. ledna 2014 o dovolání obviněného M. Č., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 9. 2013, č. j. 1 To 66/2013-438, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci pod sp. zn. 28 T 5/2013, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 9. 2013, č. j. 1 To 66/2013-438.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Olomouci přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 9. 2013, č. j. 1 To 66/2013-438, bylo podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto odvolání obviněného M. Č. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 2. 8. 2013, č. j. 28 T 5/2013-415, kterým byl obviněný uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu vraždy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §140 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen podle §140 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání třinácti roků a pro výkon uloženého trestu odnětí svobody byl podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, o nároku poškozených na náhradu škody bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 tr. ř.
Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 9. 2013, č. j. 1 To 66/2013-438, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť o odmítnutí řádného opravného prostředku bylo rozhodnuto, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V podaném dovolání poukazuje na to, že obhájci obviněného byla sice doručena výzva k odstranění vad podaného odvolání, avšak tato výzva neobsahovala poučení o lhůtě k odstranění vad, tudíž nebylo možno spolehlivě určit počátek běhu této lhůty. Tato výzva byla doručena pouze obhájci obviněného, nikoli samotnému obviněnému, a proto nebyla splněna podmínka uvedená v §253 odst. 4 tr. ř. a odvolací soud nemohl podle mínění obviněného (obhájce) odmítnout jeho odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. bez věcného přezkoumání. V neposlední řadě upozorňuje na skutečnost, že obsah výzvy soudu neodpovídá znění ustanovení §249 tr. ř. Závěrem podaného dovolání pak navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadené rozhodnutí a Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Vzhledem k tomu, že konkrétní námitky obviněného odpovídaly první alternativě uplatněného důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku usnesení odvolacího soudu, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i předcházející řízení a zjistil, že napadené usnesení je skutečně zatíženo vytýkanými vadami a nemůže proto obstát.
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci sp. zn. 28 T 5/2013 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný podal proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 2. 8. 2013, č. j. 28 T 5/2013-415, dne 22. 8. 2013 odvolání, a to „do všech jeho výroků“, když obhájce obviněného dále uvedl, že odvolání bude obhájcem odůvodněno do osmi dnů (č. l. 431). Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci zaslal dne 5. 9. 2013 obhájci obviněného výzvu, aby dle §251 odst. 1 tr. ř. doplnil odvolání, neboť vůbec neobsahuje odůvodnění, a současně stanovil lhůtu k odstranění vad podání v trvání pěti dnů, tuto výzvu převzal obhájce obviněného dne 5. 9. 2013.
Dne 18. 9. 2013 byl spis Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci sp. zn. 28 T 5/2013 předložen s odvoláním obviněného Vrchnímu soudu v Olomouci, který v neveřejném zasedání dne 19. 9. 2013 podle §253 odst. 3 tr. ř. odvolání obviněného odmítl.
V souvislosti s předmětnou trestní věcí je potřebné uvést, že výzva k odstranění vad byla doručena pouze obhájci obviněného (viz shora) a nikoli již obviněnému, ačkoli se jedná o osobu oprávněnou podat odvolání, tudíž ve vztahu k obviněnému nebylo postupováno podle §249 odst. 1 tr. ř., a proto nebyly ani dány procesní podmínky stanovené v §253 odst. 4 tr. ř. pro odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. Odmítnout odvolání, které nesplňuje jeho obsahové náležitosti (§253 odst. 3 tr. ř.), může odvolací soud pouze tehdy, pokud oprávněná osoba byla řádně poučena podle §249 odst. 1 tr. ř. nebo byla oprávněné osobě, jež nemá obhájce či zmocněnce, poskytnuta pomoc při odstranění vad podání. Shora uvedený závěr vyplývá mj. také z rozhodnutí č. 1/2005 Sb. rozh. tr., ze kterého je patrno, že poučení oprávněné osoby o obsahových náležitostech odvolání ve smyslu citovaného ustanovení §249 odst. 1 tr. ř. však nestačí poskytnout pouze obhájci obviněného, ale musí být dáno i samotnému obviněnému. Lze tedy konstatovat, že v daném případě nebylo postupováno v souladu se zákonem, pokud obviněný nebyl řádně poučen ve smyslu §249 odst. 1 tr. ř. o obsahových náležitostech odvolání a poskytnuta mu lhůta k doplnění podaného odvolání.
Další pochybení bylo shledáno také v tom, že výzva soudu, která byla zaslána obhájci obviněného, neobsahovala výslovné poučení o tom, kterým okamžikem je určen počátek běhu pětidenní lhůty k odstranění vad odvolání, a proto není ani na jisto postaven den, kdy měla tato zákonem stanovená prekluzivní lhůta, skutečně propadnout. Na tomto místě považuje Nejvyšší soud ještě za potřebné zmínit, že je-li z nerespektování ve výzvě stanovené lhůty k odstranění vad odvolání vyvozován tak závažný důsledek, jakým je odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. bez jeho věcného přezkoumání, lze tak učinit pouze za předpokladu, že obhájce bude o podmínkách, za nichž k takovému rozhodnutí může dojít, náležitě poučen, přičemž na úplnost poučení je třeba klást přísné požadavky. Dovolací soud je přesvědčen, že jedině výše podaný výklad odpovídá požadavkům právní jistoty.
Protože k vadnému postupu vrchního soudu došlo až po podání odvolání, tj. po vyhlášení odsuzujícího rozsudku, nezrušil Nejvyšší soud také rozsudek soudu prvního stupně. Věc se tak vrací do stadia po podání řádného opravného prostředku, který nemá veškeré zákonem stanovené náležitosti, a bude proto záležet na odvolacím soudu, aby zajistil dokončení řízení u soudu prvního stupně tak, aby byl obviněný i jeho obhájce řádně poučeni ve smyslu §249 odst. 1 tr. ř. o obsahových náležitostech odvolání a poskytnuta lhůta k doplnění podaného odvolání.
Protože vady napadeného rozhodnutí vytknuté v dovolání a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání, Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann