ECLI:CZ:NS:2014:7.TD.29.2014.1
sp. zn. 7 Td 29/2014-5
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 13. května 2014 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněného R. B. , návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Chebu n e o d n í m á.
Odůvodnění:
Dne 30. 1. 2014 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chebu, u Okresního soudu v Chebu, obžalobu na obviněného R. B., kterou je mu kladeno za vinu spáchání pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku. Tohoto zločinu se měl podle obžaloby dopustit tím (stručně uvedeno), že celkem v 6 v obžalobě konkrétně uvedených případech v období od 1. 5. 2012 do 10. 8. 2013 v M. L., okr. Cheb a na dalších místech České republiky, od jednotlivých poškozených, se kterými se seznamoval prostřednictvím internetových seznamek, a ke kterým se choval tak, aby vzbudil dojem, že s nimi chce mít partnerský vztah a je dostatečně finančně zajištěn, s cílem obohatit se, pod falešnými záminkami, aby budil dojem, že se náhle nezaviněně dostal do těžké životní situace a jen poškozené mu mohou pomoci, postupně od nich vylákal půjčky, které sliboval vrátit do několika dnů, ačkoliv věděl, že půjčené peníze, s nimiž naložil nezjištěným způsobem, nebude moci vrátit, což také dosud neučinil, neboť nepracoval, kromě opakovaných dávek pomoci v hmotné nouzi neměl žádný legální zdroj příjmů, z něhož by mohl dluh splatit, nevlastnil žádný nemovitý majetek ani cennější movitý majetek a měl jiné dluhy, čímž poškozeným způsobil škodu v celkové výši 611 500,- Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl v obžalobě uvedeným rozsudkem odsouzen mimo jiné za několikanásobný trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona, k nepodmíněným trestům odnětí svobody celkem v trvání 7 let (společný úhrnný 3 roky a společný souhrnný 4 roky), z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 3. 4. 2012 se stanovením zkušební doby v trvání 4 let.
Dne 7. 5. 2014 byl Nejvyššímu soudu předložen návrh obviněného na odnětí věci Okresnímu soudu v Chebu a její přikázání jinému soudu z důvodu možné podjatosti a údajného upření práva na spravedlivý proces. Obviněný má za to, že v jeho trestní věci bylo od počátku postupováno nestandardně. Kritizuje zejména činnost policistů, kteří podle něj sledovali jeho mobilní telefon bez písemného příkazu, záměrně ho před dalšími osobami označili za pachatele a žádali tyto osoby o spolupráci na jeho dopadení, údajně úmyslně také nevyšetřovali důkazy, které on navrhoval a které svědčily v jeho prospěch. Státní zástupkyně dohlížející na průběh vyšetřování podle něj úmyslně přehlédla tyto nezákonnosti. Vyšetřování je podle obviněného vedeno jen v jeho neprospěch. Obviněný dále uvádí, že obhájkyně ustanovená mu soudem s ním nekomunikuje a nereaguje na opakované žádosti o setkání. Proto obviněný požaduje odnětí jeho trestní věci Okresnímu soudu v Chebu a její přidělení soudu v Moravskoslezském kraji. Rovněž žádá, aby mu byl přidělen advokát z tohoto kraje. Na závěr obviněný uvádí, že v dané věci zvažuje podání trestního oznámení na orgány činné v trestním řízení a státní zástupkyni a zaslání dopisu ministryni spravedlnosti se žádostí o prošetření postupu v jeho věci.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je zřejmé, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné. Ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je totiž zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jak je vyjádřená v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Nejvyšší soud považuje nejprve na potřebné uvést, že v této trestní věci byl Nejvyššímu soudu doručen již dne 14. 2. 2014 návrh Okresní soudu v Chebu, aby mu byla odňata trestní věc obviněného, vedená pod sp. zn. 2 T 10/2014, a přikázána jinému soudu zejména z důvodu hospodárnosti trestního řízení, neboť přikázáním věci jinému soudu by podle tohoto okresního soudu byla dostupnost pro všechny svědky zhruba stejná, čímž by se urychlilo řízení a snížily se jeho náklady, protože svědci by nemuseli cestovat k soudu přes celou republiku. Soud poukázal na to, že obviněný se nachází ve výkonu trestu ve věznici v Pardubicích, odkud by musela být nařízena poměrně dlouhá dálková eskorta, pokud by soud nařídil hlavní líčení a musel by také předvolat 7 obžalobou navržených svědků, přičemž z celkového počtu svědků je pouze jedna svědkyně z okresu Cheb. Soud ve svém tehdejším návrhu poukázal také na problematickou dopravní obslužnost okresu Cheb.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. 7 Td 11/2014, v uvedeném předchozím návrhu neshledal důležité důvody k rozhodnutí o odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu v Chebu, a její přikázání jinému soudu téhož stupně. Proto návrhu soudu na odnětí a přikázání věci nevyhověl.
Nejvyšší soud neshledal důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. ani v případě tohoto návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci. Obviněný poukazuje na možnou podjatost Okresního soudu v Chebu, kterému ale nic v tomto směru konkrétně nevytýká. Veškeré jeho námitky směřují toliko proti orgánům činným v přípravném řízení. Soud je ale na těchto orgánech nezávislý, a státní zástupce je v řízení před soudem ve stejném postavení strany řízení, jako samotný obviněný (viz §12 odst. 6 tr. ř.). Pokud obviněný vyjadřuje svoji nespokojenost s činností obhájkyně, Nejvyššímu soudu nepřísluší posuzovat kvalitu obhajoby. Nedostatečná činnost ustanoveného obhájce může být důvodem zproštění povinnosti obhajování (viz §40 a §40a tr. ř.), o čemž je příslušný rozhodnout předseda senátu daného soudu, v tomto případě Okresního soudu v Chebu, ale není důležitým důvodem pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu. Důvody obviněného, které podle něj zakládají postup podle §25 tr. ř., tak nelze považovat za důležité důvody ve smyslu tohoto zákonného ustanovení.
Nejvyšší soud na základě uvedeného neshledal důležité důvody k rozhodnutí o odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu v Chebu, a její přikázání jinému soudu téhož stupně v Moravskoslezském kraji. Proto návrhu na odnětí a přikázání věci nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. května 2014
Předseda senátu
JUDr. Michal Mikláš