ECLI:CZ:NS:2014:7.TD.32.2014.1
sp. zn. 7 Td 32/2014-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněné J. H. , vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 1 T 127/2014, projednal v neveřejném zasedání, konaném dne 11. června 2014, návrh tohoto soudu na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu v Jeseníku a přikazuje Okresnímu soudu v Liberci.
Odůvodnění:
Dne 9. 5. 2014 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jeseníku, u Okresního soudu v Jeseníku, obžalobu na obviněnou J. H. pro zločin týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku.
Zločinu se měla dopustit tím, že nejméně od roku 2008, do druhé poloviny srpna 2013, v Liberci, zejména v trvalém bydlišti a okolí, a to i na veřejnosti či v přítomnosti dalších osob, včetně školského zařízení, dále v Jeseníku – lázních, a to každé léto po dobu jednoho měsíce, vulgárně hlasitým křikem urážela soustavně, a to i vícekrát týdně často i v pozdních večerních hodinách, zejména výrazy „krávo, kreténe, debile, svině, blbče“ svoji nezletilou dceru E. H., vyhrožovala jí zejména tím, že „ji rozbije držku, zabije ji, zbije ji bičem či páskem, zmrská ji, vytříská z ní neposlušnost“, fyzicky ji napadala nepřiměřeně věku surově zejména údery dlaní do obličeje či jiných částí těla, taháním, strkáním, často jako výchovný prvek používala opakované sprchování nezletilé studenou vodou, bránila svým křikem a také hlasitým pouštěním rádia do nočních hodin včasnému spánku nezletilé, kterou pak opožděně doprovázela do šatny školy, a posléze ze školy přímo do trvalého bydliště, zamezovala tak přirozenému kontaktu nezletilé s vrstevníky ve škole i mimo školu, neumožňovala jí pravidelně se účastnit různých aktivit, her s dětmi a kolektivních akcí, a to přes zájem nezletilé, ponechávala ji s omluvou nemoci, avšak bez zjevných projevů a objektivního zjištění potřeby domácího léčení u nezletilé v bydlišti, s prodlužováním jakýchkoliv sociálních vztahů nezletilé s okolím, výrazně omezovala dle nálady i věku nezletilé přirozené běžné aktivity v bytě či zařízení, svými stálými zápornými projevy k otci nezletilé, a příkazy jak se má k němu nezletilá chovat, v nezletilé vyvolala k otci syndrom zavrženého rodiče, a naopak uvedenou sociální izolací si zajišťovala úplnou citovou i další závislost nezletilé na své osobě, vyžadovala pak od nezletilé absolutní poslušnost s vysokými nároky na její chování a prospěch, v některých případech své požadavky či potrestání zdůrazňovala pohrůžkou nezletilé, že ji opustí nebo ji nepustí do bydliště, v důsledku čehož nezletilá projevovala v přítomnosti matky, před jejím příchodem či po jejím odchodu zejména ve školském zařízení silné obavy z následného trestání, výčitek, urážek a nadávek matky, v přítomnosti matky, zejména v bydlišti či ubytovacím zařízení, a to při jejím napadání i poté, byla často a déle plačtivá a z bytu se ve více případech ozývalo i volání nezletilé o pomoc, přičemž zejména důsledky psychického týrání se dle znaleckého posudku u nezletilé mohou projevovat teprve postupně.
Dne 26. 5. 2014 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh Okresního soudu v Jeseníku na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. Důležitým důvodem je podle něj skutečnost, že převážná část svědků (deset ze třinácti uvedených v obžalobě), které bude zřejmě třeba vyslechnout, bydlí v obvodu jiného vzdáleného soudu, tedy Okresního soudu v Liberci. Projednání věci u tohoto soudu povede podle Okresního soudu v Jeseníku ke značnému urychlení řízení a hospodárnějšímu procesu.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Obviněná se měla svým jednáním dopustit zločinu týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku. Shora citovaného jednání vůči dceři se měla dopouštět v období od roku 2008 do srpna 2013 zejména v trvalém bydlišti a okolí, včetně školského zařízení a dále v Jeseníku – lázních, každé léto po dobu jednoho měsíce. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom považováno jak místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku daného trestného činu, tak i místo kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. U trestného činu trvajícího jsou místem, kde byl trestný čin spáchán, všechna místa, kde byl udržován závadný stav. Nejvyšší soud z obsahu trestního spisu zjistil, že v daném případě přicházela v úvahu místní příslušnost několika soudů, přičemž místní příslušnost Okresního soudu v Jeseníku byla založena podle §22 tr. ř. podáním obžaloby. Z obsahu trestního spisu však dále vyplývá, že obviněná se zlého nakládání s dcerou měla dopouštět převážně v trvalém bydlišti, tedy v Liberci, kde bydlela v bytě se svou dcerou, dále ve školském zařízení v místě jejich trvalého bydliště. V obvodu Okresního soudu v Liberci bydlí také naprostá většina svědků (z řad pedagogů a sousedů) jmenovaných v obžalobě, které bude třeba u soudu osobně vyslechnout. Pouze jednou za rok, po dobu jednoho měsíce, se obviněná svého jednání dopouštěla v Jeseníku v Priessnitzových lázních, kam s dcerou pravidelně dojížděla na léčebné pobyty.
Nejvyšší soud proto ve výše uvedených skutečnostech ve věci shledal důležité důvody pro postup dle §25 tr. ř. Proto odňal věc Okresnímu soudu v Jeseníku a přikázal ji Okresnímu soudu v Liberci. V obvodu tohoto soudu se obviněná měla z podstatné části dopouštět svého trestného jednání vůči dceři, zde obviněná nadále i bydlí a v obvodu tohoto soudu bydlí také podstatná většina svědků navržených obžalobou ke slyšení. Je tedy nepochybné, že v obvodu tohoto soudu bude možné nejlépe, nejrychleji a nejhospodárněji objasnit trestnou činnost, přičemž řízení u tohoto soudu bude mít také nejpůsobivější výchovný účinek na osobu obviněné.
Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. června 2014
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš