ECLI:CZ:NS:2014:7.TD.65.2013.1
sp. zn. 7 Td 65/2013-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 13. února 2014 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněného M. B. , vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 7 T 99/2013, o návrhu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Prachaticích n e o d n í m á .
Odůvodnění:
Dne 13. 11. 2013 podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prachaticích, u Okresního soudu v Prachaticích, na obviněného obžalobu, kterou je mu kladeno za vinu spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle §143 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Tohoto přečinu se podle obžaloby měl dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) dne 22. 7. 2013 kolem 14.15 hodin v k. ú. Obce T., okres Prachatice, jako řidič osobního automobilu tov. zn. Peugeot 306, při jízdě po vedlejší silnici ve směru od Prachatic, a vjetí na pozemní komunikaci, nerespektoval při vjetí do křižovatky těchto komunikací dopravní značení č. P6 „Stůj, dej přednost v jízdě!“ nedáním přednosti zprava přijíždějícímu automobilu tov. zn. Mercedes-Benz Sprinter 315 CDI, jedoucímu po hlavní komunikaci ve směru od Netolic na Vimperk, v důsledku toho došlo k nárazu přední části automobilu Mercedes-Benz do pravé boční části vozidla Peugeot 306, přičemž v důsledku tohoto střetu utrpěla v tomto automobilu na sedadle spolujezdce sedící M. P. mnohočetná zranění konkrétně v obžalobě uvedena, na jejichž následky na místě zemřela, a řidič automobilu Mercedes-Benz J. A. při střetu utrpěl pohmoždění levého ramene a stěny hrudní, s dobou léčení spojenou s pracovní neschopností nepřesahující 1 týden.
Dne 25. 11. 2013 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh Okresního soudu v Prachaticích (dále jen soud) na odnětí věci obviněného tomuto místně příslušnému soudu a její přikázání Okresnímu soudu ve Zlíně. Soud uvedl, že dne 15. 11. 2013 mu byl doručen návrh obviněného na odnětí a přikázání věci s tím, že se jedná o společný návrh i pozůstalých poškozených P. P. a M. H., přičemž důležitý důvod i vhodnost přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně spatřují v tom, že obviněný je vyššího věku, jmenovaní poškození mají malé děti, v obvodu navrhovaného soudu mají také bydliště, a vzdálenost do místa soudu v Prachaticích je 350 km, což jim neumožňuje dostavovat se k různým úkonům trestního řízení. Soud ve svém návrhu v podstatě uvedl stejné důvody pro postup podle §25 tr. ř., když navíc uvedl, že obviněný je ve věku 68 let a má zadržen řidičský průkaz, takže je pro něj obtížné cestovat k vzdálenému místně příslušnému Okresnímu soudu v Prachaticích. I když byla řada svědků dopravní nehody, s bydlištěm v okrese Prachatice nebo v Českých Budějovicích, vyslechnuta pouze formou úředních záznamů, obviněný prohlásil, že souhlasí se čtením těchto úředních záznamů ve smyslu ustanovení §211 odst. 6 tr. ř., jeho výpověď je s těmito úředními záznamy v souladu a je tak vysoce nepravděpodobné, že by svědky bylo nutno k soudu předvolávat. Proto je podle soudu z důvodu hospodárnosti i efektivnosti řízení, lepší vést řízení u Okresního soudu ve Zlíně, čímž budou nejvíce šetřena také práva pozůstalých.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Místem spáchaní trestného činu je přitom jak místo kde došlo k jednání pachatele, tak i místo kde nastal nebo měl nastat jeho následek. V tomto případě je z popisu skutku v obžalobě zřejmé, že jednání kladeného mu za vinu se obviněný měl dopustit, a tedy daný přečin spáchat, v obvodu Okresního soudu v Prachaticích, takže o místní příslušnosti tohoto soudu nejsou pochybnosti.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Účelem ustanovení o odnětí a přikázání věci je, aby v konkrétní věci rozhodl jiný než místně příslušný soud, pokud u tohoto jiného soudu bude lépe zajištěno nestranné a zákonné projednání věci, náležité zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností i uplatnění všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení. Místní příslušnost soudu v trestním řízení není na výběr dána, ale určí se podle §18 a následujících trestního řádu a k její změně podle zákona může dojít jen z tzv. důležitých důvodů. Existenci takových důvodu nezakládá pouze ojedinělá skutečnost v řízení, ale je nutno zhodnotit všechny konkrétní okolnosti případu.
Z obsahu návrhu na postup podle §25 tr. ř. je zřejmé, že existenci důležitých důvodů soud shledává v několika skutečnostech, a to ve vyšším věku obviněného, který má navíc zadržen řidičský průkaz, a dlouhá cesta z jeho bydliště ve Zlíně, do sídla soudu v Prachaticích, je proto pro něj obtížná. Vzdálenost místně příslušného soudu kolem 350 km, je pak důvodem stejných potíží i pro pozůstalé, kteří mají také bydliště v obvodu Okresního soudu ve Zlíně (Napajedla) a pečují o malé děti.
Z trestního spisu sp. zn. 7 T 99/2013 (viz č. l. 50) vyplývá, že obviněný v podstatě ze stejných důvodů navrhoval již dne 5. 9. 2013 postup podle §25 tr. ř. v přípravném řízení, přičemž státní zástupce nevyhovění návrhu odůvodnil tím, že ve věci jsou i další poškození, konkrétně řidič vozidla Mercedes-Benz J. A., který má bydliště v Českých Budějovicích, že výslechy svědků budou před soudem prováděny a odnětí věci příslušnému soudu by tak naopak nešetřilo zájmy další skupiny poškozených, resp. osob. Je tak zřejmé, že ani samotný předběžný souhlas obviněného se čtením úředních záznamů o vysvětlení osob podle §211 odst. 6 tr. ř., neznamená hladký průběh dokazování v hlavním líčení, když k tomuto postupu je nutný také souhlas státního zástupce a ten i v obžalobě navrhuje výslech poškozeného J. A. jako svědka v hlavním líčení. Samotní pozůstalí po zemřelé M. P., jako oběti trestného činu, nejsou současně i svědky předmětné dopravní nehody. Naopak očití svědci této dopravní nehody J. T. a P. Z., kteří tak můžou v případě nutnosti významně přispět k objasnění věci, mají oba bydliště v blízkosti místně příslušného soudu. V trestních věcech s tak tragickým následkem jako je i v tomto případě, naopak zpravidla dochází k obsáhlejšímu dokazování s osobním výslechem rozhodných svědků. Přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně by tak nepřispělo k řádnému objasnění skutkového stavu, ani k bezproblémovému průběhu řízení před soudem, ani k výraznému snížení případných jeho nákladů, resp. dalších výše uvedených požadavků, přičemž by problémy s dostavením se k soudu přeneslo z obviněného na osobu poškozenou jeho trestnou činností a na svědky.
Proto Nejvyšší soud ve věci neshledal důležité důvody pro postup dle §25 tr. ř. a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. února 2014
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš