ECLI:CZ:NS:2014:7.TD.69.2013.1
sp. zn. 7 Td 69/2013-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněné M. B , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 132/2013, rozhodl k návrhu tohoto soudu v neveřejném zasedání konaném dne 19. února 2014 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Obvodní soud pro Prahu 10.
Odůvodnění:
Dne 25. 10. 2013 podal státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7, u Obvodního soudu pro Prahu 7, obžalobu na obviněnou M. B. pro zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měla podle obžaloby dopustit tím, že (stručně uvedeno):
jako předsedkyně představenstva společnosti KM Advance Real Trade, a. s., jíž byla v době od 7. 4. 2010 do 29. 9. 2011, na různých místech, mimo jiné v Praze, neoprávněně použila pro svoji potřebu peněžní prostředky této společnosti, které jí byly svěřeny v souvislosti s výkonem její funkce v této společnosti, a to jednáním podrobně uvedeným v bodech 1 - 7 obžaloby, které spočívalo jak ve výběrech hotovosti prostřednictvím jí svěřených platebních karet vydaných k účtům společnosti (ad 1, 3 a 4 obžaloby), nebo přímo z daného účtu, k němuž měla dispoziční právo (ad 2 obžaloby), a také v převzetí hotovosti od dlužníků společnosti na základě smluv o půjčce (ad 5, 6 obžaloby), kdy v jednom případě sdělila dlužníkovi, aby dluh uhradil na účet matky obviněné, z něhož byly vybrány v hotovosti (ad 7 obžaloby), přičemž takto získané finanční prostředky nezaúčtovala či nenechala zaúčtovat do účetnictví společnosti, nepoužila je pro účely podnikání společnosti a ponechala si je pro svoji potřebu,
čímž společnosti KM Advance Real Trade, a. s., se sídlem v Praze 2 - Nové Město, Ječná 243/39a, způsobila škodu v celkové výši 3 917 610,- Kč.
Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „obvodní soud“) rozhodl usnesením ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 24 T 132/2013 tak, že podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že není místně příslušný k projednání této věci. Uvedl, že z obžaloby nebylo zřejmé, na kterých konkrétních místech se obviněná měla dopustit jednání kladeného jí za vinu. Dožádáním od příslušné banky ale zjistil konkrétní místa, kde mělo dojít k výběrům finančních prostředků v jednotlivých dnech uvedených v bodech 1) až 4) obžaloby. Z konkrétně uvedených míst v usnesení je zřejmé, že se celkem jedná o 59 případů výběrů, zejména prostřednictvím platebních karet, a to na různých místech v Praze 1, 3, 5, 9 a 10, a v ojedinělých případech také v Žamberku, Ústí nad Orlicí, Kostelci nad Orlicí a v Hradci Králové. V Hradci Králové pak měl být proveden také výběr hotovosti přímo z účtu společnosti (bod 4 obžaloby), k převzetí hotovosti v bodě 5) obžaloby pak mělo dojít v Letohradu a v sídle společnosti v Praze 2, k převzetí hotovosti v bodě 6) obžaloby mělo dojít v Lanškrouně a výběr hotovosti z účtu v případě ad 7) obžaloby byl proveden v bance v Kunvaldu v Čechách.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř., a přisvědčil argumentům uvedeným v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7, z nichž vyplývá, že tento soud, v jehož obvodu má obviněná pouze bydliště, není místně příslušným k projednání věci. Argumentace obvodního soudu má přitom oporu v obsahu trestního spisu. Z uvedeného počtu byly nejpočetnější výběry hotovosti prostřednictvím platebních karet, a to konkrétně v Praze 10, kde k tomu mělo dojít celkem ve 23 případech. Vedle Obvodního soudu pro Prahu 10 pak přichází v úvahu, z hlediska místa jednání obviněné, místní příslušnost také dalších obvodních soudů v Praze 1, 2, 3, 5 a 9, jakož i Okresních soudů v Hradci Králové, Ústí nad Orlicí a Rychnově nad Kněžnou, u kterých se ale jedná pouze o ojedinělé případy z celého rozsáhlého jednání uvedeného v obžalobě. Následek ve formě způsobené škody pak nastal v sídle poškozené společnosti v Praze 2, tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 odst. 1 a 2 tr. ř. uvádí více hledisek, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek.
Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. V této věci je zřejmé, že podstatná část jednání obviněné, uvedeného v bodech ad 1) až 7) obžaloby, měla být spáchána v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10, který je jedním z více místně příslušných soudů.
Podle §22 tr. ř., je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce obžalobu. Ta byla podána u Obvodního soudu pro Prahu 7, čímž ale nebyla založena jeho příslušnost k projednání věci, protože se nejedná o soud místně příslušný.
Protože z místně příslušných několika soudů měla být podstatná část jednání spáchána v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10, bylo o příslušnosti soudu podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Nejvyšší soud přitom neshledal důležité důvody pro případný postup podle §24 odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 19. února 2014
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš