ECLI:CZ:NS:2014:7.TD.7.2014.1
sp. zn. 7 Td 7/2014-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 26. února 2014 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněného M. D. , vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 15 T 155/2013, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Hodoníně, podal dne 19. 11. 2013 u Okresního soudu v Hodoníně na obviněného obžalobu, a to pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku.
Tohoto zločinu se obviněný (zkráceně uvedeno) měl dopustit v Hodoníně a jinde jako jednatel obchodní společnosti MARDAN, s.r.o., a to tím, že s cílem získat neoprávněný majetkový prospěch, a od počátku s vědomím, že společnost veškeré závazky neuhradí, nejméně od 27. 9. 2012 do 6. 11. 2012 prostřednictvím dalších osob, které tím pověřil, objednal a odebral zboží a služby za účelem realizace výstavby lesních cest a provedení terénních úprav v oblasti Libereckého kraje, a to v pěti v obžalobě konkrétně uvedených případech, čímž měl celkem odebrat od dodavatelů zboží a služby za částku 1 098 873,-Kč, z níž však neuhradil částku ve výši celkem 765 548,-Kč.
Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 15 T 155/2013, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že u pokračujícího trestného činu je místem jeho spáchání každé místo, kde pachatel páchal trestnou činnost, což podle názoru okresní soudu není v jeho obvodu. Jediným důvodem zakládajícím jeho místní příslušnost, že by mohlo být místo, kde mělo dojít k obohacení pachatele, což je dovozováno toliko podle sídla společnosti a místa bydliště obviněného. Jinak podle názoru okresního soudu z dosavadního řízení nevyplývá, že by k nějakému jednání došlo v jeho obvodu v Hodoníně. Proto s přihlédnutím ke vzdálenosti mezi jednotlivými soudy, jakož i nutnosti výslechu poškozených nebo dalších svědků před soudem vzhledem k obhajobě obviněného, což by znevýhodňovalo poškozené, a zvýšilo časovou i ekonomickou náročnost řízení, že se rozhodl Okresní soud v Hodoníně vyvolat spor o příslušnost.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Okresního soudu v Hodoníně.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom považováno jak místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku daného trestného činu, tak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. V případě trestného činu podvodu je to také místo, kde mělo dojít k obohacení pachatele, jak správně uvedl také okresní soud.
Z popisu skutku v obžalobě je sice zřejmé, že s výjimkou jednoho poškozeného, který má sídlo v Tanvaldu, tj. v obvodu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, všichni ostatní poškození mají sídlo v obvodu Okresního soudu v Liberci. Okresní soud v Hodoníně přitom konkrétně neuvedl, který z těchto soudů by měl být určen jako místně příslušný k projednání věci, ale z odůvodnění jeho usnesení o předložení věci vyplývá, že zřejmě míní Okresní soud v Liberci. Nejvyšší soud ale nepřisvědčil názoru Okresního soudu v Hodoníně, že by nebyl místně příslušným k projednání věci, a to právě s ohledem na místo, kde mělo dojít k obohacení, ať už v sídle obchodní společnosti, jíž byl v dané době obviněný jednatelem, nebo v bydlišti jeho samotného, když podle výpovědi svědkyně J. Č. si nechával peníze od odběratelů posílat na svůj osobní účet. To potvrzuje např. výpis z bankovního účtu na č.l. 125 a násl. tr. spisu, s příchozími platbami a jejich následnými výběry v hotovosti, jehož je obviněný majitelem. Obě tato místa jsou v Hodoníně. Ve věci tak jde o případ příslušnosti několika soudů.
Podle §22 tr. ř., je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce m. j. obžalobu. Podáním obžaloby u Okresního soudu v Hodoníně tak byla založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci a změnit by ji bylo možné postupem podle §24 odst. 2 tr. ř., tedy tzv. delegací. Takový postup okresní soud ve svém usnesení také naznačuje, ale Nejvyšší soud pro to neshledal důležité důvody. Podstatnými důkazy pro objasnění věci, jak je také navrhováno v obžalobě, jsou vedle výpovědi obviněného i výpovědi osob, které na základě jeho pověření prováděly objednávky a odběry daného zboží a služeb, jakož i výpověď účetní J. Č. Tito svědci mají bydliště buď přímo v Hodoníně, nebo v jeho blízkosti v Brně a ve Skalici. Ve vztahu k poškozeným jsou pak podstatné zejména listinné důkazy. Z hlediska řádného objasnění věci, jakož i rychlosti a ekonomičnosti řízení je proto vhodné, aby věc projednal Okresní soud v Hodoníně.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 26. února 2014
Předseda senátu
JUDr. Michal Mikláš