ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.1560.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 1560/2014-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. 12. 2014 o dovolání obviněné N. S. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 3 To 80/2014, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 45 T 4/2014 takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné N. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 6. 2014, sp. zn. 45 T 4/2014, byla obviněná N. S. uznána vinnou zločinem těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. l, odst. 2 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku a odsouzena podle §145 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na deset roků s tím, že pro výkon trestu odnětí svobody byla podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Výrokem podle §228 odst. l tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
O odvoláních, která podali obviněná proti všem výrokům a státní zástupce v neprospěch obviněné proti výroku o trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 3 To 80/2014. Z podnětu odvolání státního zástupce byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě podle §258 odst. l písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3, 4 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněná byla podle §145 odst. 3 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody na deset roků, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazena do věznice se zvýšenou ostrahou. Odvolání obviněné bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněná podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, a to proti všem jeho výrokům. Uplatnila důvody dovolání uvedené v §265b odst. l písm. g), 1) tr. ř. S odkazem na své odvolání vytkla, že napadený rozsudek vzešel z řízení, které nemělo povahu spravedlivého procesu, neboť nebylo provedeno „vyvážené dokazování“. Konkretizovala to námitkou, podle které soudy „bez zákonných důvodů“ tolerovaly, že svědek Ľ. B. , který podle její obhajoby mohl být skutečným pachatelem činu, se vyhnul výslechu u soudu a že v hlavním líčení pouze byla čtena jeho výpověď z přípravného řízení. Uvedla, že soudy nevyhověly jejím návrhům na doplnění důkazů, zatímco vyhověly návrhům státního zástupce, a označila to za postup porušující princip „rovnosti zbraní“ procesních stran. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že není běžnou třetí instancí a že dovolání není běžným opravným prostředkem ve smyslu „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním a k hodnocení důkazů. Z toho vyplývá, že dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Takové námitky nejsou dovolacím důvodem. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu za podmínky, že mu odpovídají svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Pokud je dovolacím důvodem „nesprávné právní posouzení skutku“, míní se tím skutek, tak jak ho zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Uvedený dovolací důvod je ve vztahu k odsuzujícímu rozhodnutí obsahově naplněn pouze námitkami, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Dovolacímu důvodu tudíž odpovídají jen námitky, podle kterých na skutkový stav zjištěný soudy byl vadně aplikován trestní zákon. Pokud je dovolacím důvodem „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, jedná se rovněž o aplikaci hmotného práva na skutkový stav, který zjistily soudy.
Jako zločin těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. l, odst. 2 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku byl posouzen skutek, který podle zjištění Krajského soudu v Ostravě spočíval v tom, že obviněná dne 5. 12. 2013 v S. , okr. F. –M. , v afektu vzteku zaútočila na svou dceru V. S. , opakovanými údery rukou proti přední i zadní straně trupu poškozené, proti její levé horní končetině a proti její hlavě, v důsledku čehož došlo mimo jiné k opakovaným prudkým nárazům hlavy poškozené na pevnou podložku či pevnou překážku, přičemž poškozená
- utrpěla krevní podlitiny v čelně temenní krajině hlavy vpravo a v čelně spánkové krajině vlevo, dvě krevní podlitiny podél střední čáry hrudníku oboustranně a další v okolí levé prsní bradavky, na rameni a paži vlevo, dvě krevní podlitiny v oblasti střední čáry zad v úrovni lopatek a beder vpravo, krevní podlitinu v oblasti pravého třísla, prokrvácení svalu podél bederní páteře vpravo táhnoucí se pod pravý jaterní lalok, v okolí vazivového pouzdra pravé ledviny a podél lopaty kyčelní kosti vpravo směrem do malé pánve a prokrvácení měkkých pokrývek lebních v čelně temenní krajině hlavy vpravo a v čelně spánkové krajině vlevo spojené s krvácením pod tvrdou plenu mozkovou s těžkým otokem mozku a
- po převozu do Fakultní nemocnice v Ostravě, ke kterému došlo dne 6. 12. 2013, přes vysoce odbornou lékařskou péči na následky uvedených poranění dne 8. 12. 2013 zemřela.
V podaném dovolání obviněná neuplatnila žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. l, odst. 2 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by svým obsahem odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř.
Obviněná založila dovolání výlučně na skutkových námitkách. Těmito námitkami se snažila zvrátit zjištění soudů, že je osobou totožnou s pachatelem činu, resp. že poškozená utrpěla uvedená zranění v důsledku jejího jednání. Uvedené námitky pro svou skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněná sice formálně deklarovala tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnila námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Ostravě, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Vrchní soud v Olomouci, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění, která soudy vzaly za podklad odsuzujícího výroku, mají odpovídající obsahové zakotvení v provedených důkazech. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství byla objasněna nejen povaha jednotlivých zranění, která utrpěla poškozená, ale také doba a mechanismus jejich vzniku. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie byla objasněna osoba obviněné z hlediska vlastností, které ji disponovaly k násilnému jednání proti dítěti, a ve shodě s tím popsali své poznatky ohledně obviněné i svědci z okruhu osob, které s ní přicházely do styku (svědkové R. K. a F. B. ). Závěr soudů, že obviněná je osobou totožnou s pachatelem napadení poškozené, je podložen zjištěním, že kritického dne poškozenou neměl v péči nikdo jiný než obviněná, zejména ne samotný Ľ. B. , který byl v kritickou dobu přítelem obviněné a který podle své výpovědi přišel do styku s poškozenou až za situace, kdy se u ní projevovaly známky zranění. Obviněná ostatně v přípravném řízení při vazebním zasedání dne 9. 12. 2013 za přítomnosti obhájce doznala fyzické napadení poškozené, byť se snažila prezentovat ho jako méně razantní, a zmínila se o něm i v dopise ze dne 11. 12. 2013 adresovaném A. V. Důkaz výpovědí svědka Ľ. B. byl v hlavním líčení proveden tak, že postupem podle §211 odst. 2 písm. a) tr. ř. byl přečten protokol o výslechu svědka z přípravného řízení. K tomuto postupu Krajský soud v Ostravě přistoupil poté, co se mu nepodařilo vypátrat místo pobytu svědka. Tímto postupem nebylo nijak dotčeno právo obviněné na spravedlivý proces, zvláště když důkaz výpovědí svědka Ľ. B. byl v přípravném řízení proveden za podmínek zaručujících kontradiktornost, neboť výslechu svědka byl přítomen obhájce obviněné s možností klást svědku případné otázky.
Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího to, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily a že v tomto rámci přijatelně zdůvodnily, proč nevyhověly návrhům obviněné na provedení dalších důkazů vzhledem k jejich nadbytečnosti. To, že obviněná nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. l písm. l) tr. ř. byl v dané věci uplatnitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V této variantě je dovolací důvod podle §265b odst. l písm. l) tr. ř. vázán na další dovolací důvod, v posuzované věci na dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Z této vázanosti vyplývá, že pokud uplatněné námitky nejsou dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., pak nejsou ani dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2014
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec