ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.476.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 476/2014-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 23. 4. 2014 dovolání obviněného R. F. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 5 To 377/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 102 T 153/2013 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. l tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 5 To 377/2013, a rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 102 T 153/2013.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu
Podle §2651 odst. l tr. ř. se Okresnímu soudu v Karviné – pobočka v Havířově přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. 102 T 153/2013, byl obviněný R. F. uznán vinným přečinem nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku a odsouzen podle §353 odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově v podstatě v tom, že obviněný ve dnech 14. 3. 2013 a 17. 5. 2013 odeslal z věznice dva dopisy, v nichž vyhrožoval své bývalé přítelkyni H. Š., neboť na základě její svědecké výpovědi byl v trestní věci Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. 105 T 26/2013 odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok, přičemž v prvním dopise, který byl adresován jeho bývalé manželce M. F., napsal o H. Š. slova „ta prostitutka mi vzala bezdůvodně, nesmyslně a zbytečně to nejcennější, co v životě mám, a to svobodu, pro nic za nic, tak já už žiju a dýchám pro jedinou věc na světě, a to, že já jí na oplátku vezmu, až mě pustí, to nejcennější, co má ona“, s vědomím, že se o obsahu dopisu může H. Š. od M. F. dozvědět, v druhém dopise adresovaném H. Š. napsal slova „hej a nemysli, že jsem na Tebe zapomněl, cos mi udělala a provedla, Ty mi za to stojíš, abych na Tebe nezapomněl, a já nezapomenu, to mi věř!“, a oběma dopisy vzhledem k použité výhrůžce a k dřívějšímu agresivnímu chování vůči H. Š. u ní vzbudil důvodnou obavu její o zdraví a život a o zdraví a život jejího nezletilého syna.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 5 To 377/2013, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl, že obsahem dopisů jsou nespecifické a spíše jen vágní výhrůžky, které neodpovídají ustanovení §353 odst. l tr. zákoníku. Pokud jde o první dopis, který zaslal bývalé manželce M. F., obviněný poukázal na nedostatek úmyslného zavinění, neboť nemohl předpokládat, že dopis se dostane do dispozice poškozené. Ve vztahu k ustanovení §353 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku obviněný namítl, že v době odeslání dopisů poškozená nebyla svědkyní, protože byla již dne 4. 3. 2013 v hlavním líčení konaném ve věci Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. 105 T 26/2013 vyslechnuta a její postavení svědkyně tím bylo vyčerpáno. Jinak uvedl, že poškozené ani jejímu synu ve skutečnosti nechtěl nijak ublížit a že její obavy nebyly důvodné. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Přečinu nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, spáchá-li uvedený čin mimo jiné na svědkovi v souvislosti s výkonem jeho povinnosti.
Z hlediska zákonných znaků uvedených v §353 odst. l tr. zákoníku je z tzv. právní věty výroku o vině patrno, že obviněný byl uznán vinným tím, že jinému „vyhrožoval usmrcením“. To ovšem nijak nekoresponduje se slovním vyjádřením výhrůžek uvedených v obou dopisech. Ostatně ani sám Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově k takovému závěru nedospěl, neboť v odůvodnění rozsudku na str. 5 uvedl: „V daném případě z listinných důkazů nevyplývá, že by bylo konkrétně ze strany obviněného vyhrožováno svědkyni usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou újmou na zdraví, avšak z obsahu těchto dopisů v kontextu s odsouzením zdejšího soudu pod sp. zn. 105 T 26/2013 lze tyto výhrůžky, které jsou uváděny v dopisech, považovat jakožto vyhrožováním způsobené újmy na zdraví jejímu synovi a rovněž jí samotné, když i po vynesení rozsudku jí obviněný prohodil „ fakt dík, ještě to neskončilo." Z odůvodnění rozsudku tedy vyplývá, že Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově interpretoval obsah výhrůžek tak, že jde o výhrůžky „újmou na zdraví“. Tento závěr lze akceptovat, ale sotva ho lze podřadit pod zákonný znak vyjádřený v §353 odst. l tr. zákoníku dikcí „vyhrožuje usmrcením“. Krajský soud v Ostravě na str. 3 odůvodnění napadeného usnesení vyjádřil souhlas s uvedenou pasáží rozsudku, avšak v rozporu s jejím skutečným obsahem ji zkresleně citoval tak, jako by Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově shledal v obsahu dopisů výhrůžky smrtí poškozené a jejího syna. Jestliže Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově učinil závěr, že obviněný vyhrožoval újmou na zdraví, pak je očividnou dezinterpretací tohoto závěru konstatování Krajského soudu v Ostravě, podle něhož Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově v rozsudku přiléhavě uvedl, že obviněný vyhrožoval smrtí.
Pro úplnost je nutno dodat, že pokud Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově interpretoval obsah dopisů tak, že obviněný vyhrožoval „újmou na zdraví“, neodpovídá to nejen zákonnému znaku „vyhrožuje usmrcením“, ale ani dalším alternativním znakům „vyhrožuje těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou“.
Celkově lze uzavřít, že naplnění zákonného znaku „vyhrožuje usmrcením“ soudy dovodily nikoli z obsahu výhrůžek, ale z obavy poškozené, což je další ze zákonných znaků přečinu nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. l tr. zákoníku. Tím soudy v podstatě oba zákonné znaky nesprávně ztotožnily. Oba zákonné znaky je třeba důsledně odlišovat, což mimo jiné znamená, že jeden nelze vyvozovat z druhého.
Soudy zdůrazňovaly okolnost, že poškozená pojala na podkladě dopisů obavu o své zdraví a život a obavu o zdraví a život svého nezletilého syna, přičemž považovaly tuto obavu za důvodnou. Z ustanovení §353 odst. l tr. zákoníku vyplývá taková konstrukce znaků přečinu nebezpečného vyhrožování, která vyžaduje, aby tu byl vztah mezi tím, čím pachatel vyhrožuje, a obavou u adresáta výhrůžek. Obava totiž musí být vyvolána výhrůžkami, jimiž se hrozí usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou, a navíc ještě musí jít o obavu z toho, čím je vyhrožováno. Výhrůžky pouhou „újmou na zdraví“ nejsou s to naplnit znaky uvedené v §353 odst. l tr. zákoníku, i kdyby se poškozený z podnětu těchto výhrůžek subjektivně obával případně i usmrcení.
Vzhledem k tomu obviněný důvodně namítl, že výhrůžky uvedené v dopisech nebylo možné podřadit pod ten ze zákonných znaků přečinu nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. l tr. zákoníku, který spočívá v tom, že pachatel jinému „vyhrožuje usmrcením“. Již z tohoto důvodu nemohl výrok o vině obstát. Za tohoto stavu je bezpředmětné, aby se Nejvyšší soud zabýval dalšími námitkami uplatněnými v podaném dovolání, které směřovaly proti aplikaci ustanovení upravujícího okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby.
Napadené usnesení i předcházející rozsudek jsou rozhodnutími, která spočívají na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, zrušil i rozsudek Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově jako součást řízení předcházejícího napadenému usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu v Karviné – pobočka v Havířově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
I když je obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody, Nejvyšší soud nerozhodoval podle §2651 odst. 4 tr. ř. o vazbě. Obviněný totiž vykonává trest odnětí svobody uložený ve věci Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. 105 T 26/2011, tedy v jiné věci, než v které rozhodoval Nejvyšší soud o dovolání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. dubna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec