ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.606.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 606/2014-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 5. 2014 o dovolání obviněného J. M. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 6 To 480/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň – jih pod sp. zn. 1 T 23/2013 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. M. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 6 To 480/2013, jímž byla podle §256 tr. ř. zamítnuta odvolání státního zástupce a obviněného proti rozsudku Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 5. 8. 2013, sp. zn. 1 T 23/2013. Dovoláním se obviněný s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. O dovolací lhůtě byl obviněný poučen v usnesení Krajského soudu v Plzni.
Napadené usnesení bylo doručeno obhájcům obviněného dne 19. 12. 2013 do jejich datových schránek. Obviněnému bylo napadené usnesení doručováno poštou jako písemnost určená do vlastních rukou na adresu H., T., avšak na této adrese nebyl doručovatelkou zastižen. Doručovatelka proto dne 23. 12. 2013 uložila zásilku na poště a zanechala obviněnému výzvu k jejímu vyzvednutí s tím, že si zásilku může vyzvednout na poště, avšak obviněný si zásilku nevyzvedl. Uplynutím desátého dne od uložení zásilky nastala fikce doručení podle §64 odst. 4 tr. ř. Toto ustanovení stanoví, že nevyzvedne-li si adresát písemnost doručovanou do vlastních rukou do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě zdržuje nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Obviněný se zdržoval v místě, kam mu bylo napadené usnesení doručováno, což je zřejmé např. z úředních záznamů policejního orgánu na č. l. 203, 206, 207 spisu, a navíc adresu H., T., uvedl podle §55 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako adresu pro účely doručování. Z toho ve vztahu k posuzované věci vyplývá, že za den doručení napadeného usnesení obviněnému se považuje den 2. 1. 2014. Lhůta dvou měsíců stanovená v §265e odst. 1 tr. ř. a počítaná podle §60 odst. 2, 3 tr. ř. uplynula obviněnému dne 3. 3. 2014. Obviněný podal dovolání dne 11. 4. 2014 tím způsobem, že dovolání bylo osobně podáno u Okresního soudu Plzeň – jih. Z toho je zřejmé, že dovolání bylo podáno po uplynutí zákonné lhůty.
Na běh dovolací lhůty, jak byl popsán v předcházejícím odstavci, neměla vliv okolnost, že obviněný se dne 5. 3. 2014 z vlastní iniciativy dostavil k Okresnímu soudu Plzeň – jih, kde mu bylo napadené usnesení spolu s další písemností předáno tzv. krátkou cestou. Jestliže nastala fikce doručení podle §64 odst. 4 tr. ř., pak se právní účinky spojené jinak s doručením vztahují ke dni vzniku této fikce. Dostane-li se písemnost do dispozice adresáta dodatečně po vzniku fikce doručení, jde jen o faktický úkon, který nemá žádné právní účinky a od kterého nelze odvozovat ani běh lhůty k podání opravného prostředku.
Pokud je v ustanovení §265e odst. 2 tr. ř. uvedeno, že „lhůta běží od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději“, znamená to, že se porovná den, kdy bylo doručeno obviněnému, dále den, kdy bylo doručeno obhájci, a konečně den, kdy bylo doručeno zákonnému zástupci (v posuzované věci obviněný nemá zákonného zástupce), a poslední den vzešlý z tohoto porovnání je určující pro běh dovolací lhůty. Jestliže některému z nich bylo doručeno opakovaně, je pro posouzení otázky, kdy mu bylo doručeno, rozhodný den prvního doručení (viz č. 41/1989 Sb. rozh. tr.) a totéž platí pro případ, že u něho nejprve nastala fikce doručení.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako opožděné, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2014
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec