ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.616.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 616/2014-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 6. 2014 o dovolání obviněného P. H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 5 To 74/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně ̶ pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 12/2013 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ̶ pobočka ve Zlíně ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 68 T 12/2013, byl obviněný P. H. uznán vinným pokusem zločinu vraždy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §140 odst. 2, 3 písm. j) tr. zákoníku a odsouzen za tento zločin a dále za přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 27. 5. 2013, sp. zn. 1 T 98/2012, podle §140 odst. 3 tr. zákoníku, §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na šestnáct let a šest měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, přičemž podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně a další obsahově navazující rozhodnutí. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích na náhradu škody.
Skutek spočíval podle zjištění Krajského soudu v Brně ̶ pobočka ve Zlíně v podstatě v tom, že obviněný dne 30. 1. 2013 v době od 14,30 hodin do 14,33 hodin v B., K., okr. U. H., se po předchozím uvážení v úmyslu vyřešit svou situaci, kdy byl zcela bez finančních prostředků, pokusil úmyslně usmrtit poškozeného R. P., zaměstnance obchodní společnosti Smart Capital, a. s., v úmyslu získat pro sebe finanční prostředky tím způsobem, že poškozeného, který měl u sebe částku 13 000 Kč v hotovosti, pozval do svého domu pod záminkou předčasného zaplacení mimořádné splátky dříve poskytnutého úvěru a v době, kdy byl poškozený v kuchyni skloněn nad stolem a věnoval se listinám týkajícím se úvěru, poškozeného zezadu nejméně třikrát udeřil kladivem o hmotnosti 661 g do týlní krajiny hlavy tak velkou intenzitou, že poškozený ztratil orientaci, na chvíli i vědomí a upadl na zem, dále se ho pokusil udeřit sekerou do hlavy, avšak poškozený se začal bránit, podařilo se mu zachytit úder sekerou, vstát, vytrhnout obviněnému sekerku z ruky, při vzájemném souboji se mu vysmeknout, utéci z domu na ulici k svému vozidlu a za pomoci kolem procházejícího svědka L. K. přivolat záchrannou službu a policii. Podle výroku o vině obviněný při tomto útoku způsobil poškozenému zranění, pro která byl poškozený ve stavu pracovní neschopnosti od 30. 1. 2013 do 17. 2. 2013, a ke smrti poškozeného nedošlo jen v důsledku jeho účinné obrany a shodou šťastných náhod.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 5 To 74/2013, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítl, že nenaplnil znaky pokusu zločinu vraždy kvalifikovaného podle §140 odst. 2, 3 písm. j) tr. zákoníku. Ve vztahu k ustanovení §140 odst. 2 tr. zákoníku uvedl, že pokud by jednal po předchozím uvážení, bylo by logické, aby se před napadením poškozeného alespoň pokusil zjistit, zda poškozený vůbec u sebe má nějakou hotovost. Zpochybnil závěr soudů, že A. B. jako zaměstnankyni obchodní společnosti Smart Capital, a. s., místo které se do jeho bydliště dostavil poškozený, lákal k sobě s úmyslem ji usmrtit. Ve vztahu k ustanovení §140 odst. 3 písm. j) tr. zákoníku poukázal na to, že soudy samy zjistily, že před činem kontaktoval A. B., které byla doručena jeho SMS zpráva naopak se žádostí o předčasnou splátku úvěru, což podle něho vyvrací závěr soudů, že jednal v úmyslu získat pro sebe majetkový prospěch. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Krajskému soudu v Brně ̶ pobočka ve Zlíně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Zločinu vraždy podle §140 odst. 2, 3 písm. j) tr. zákoníku se dopustí mimo jiné ten, kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, spáchá-li čin v úmyslu získat pro sebe majetkový prospěch. Pokus podle §21 odst. 1 tr. zákoníku spáchá ten, kdo se dopustí jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu, a to v úmyslu trestný čin spáchat, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo.
Skutkem, tak jak ho zjistily soudy, obviněný evidentně naplnil tyto zákonné znaky pokusu zločinu vraždy podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §140 odst. 2, 3 písm. j) tr. zákoníku.
To, že obviněný jednal „po předchozím uvážení“ ve smyslu §140 odst. 2 tr. zákoníku a „ v úmyslu získat pro sebe majetkový prospěch“ ve smyslu §140 odst. 3 písm. j) tr. zákoníku, jasně vyplývá ze samotné povahy posuzovaného činu a z jeho návaznosti na jednání, které mu přecházelo. Obviněný měl závazek splácet úvěr ve výši 10 000 Kč, který mu předtím poskytla obchodní společnost Smart Capital, a. s., přičemž peníze v hotovosti mu dne 18. 1. 2013 osobně předala A. B., první splátka mu byla ihned sražena z předávané částky a nejbližší další splátku ve výši 1 300 Kč měl zaplatit dne 20. 2. 2013. Obviněný se ale ocitl v situaci, kdy neměl žádné finanční prostředky. Za tohoto stavu se dne 29. 1. 2013, tedy den před činem, snažil dosáhnout toho, aby se k němu do jeho bydliště dostavila A. B., na kterou v tomto smyslu naléhal prostřednictvím SMS zprávy a následně při jejich telefonickém rozhovoru s vyloženě nepravdivým vysvětlením, že chce předčasně zaplatit splátku úvěru. Vzhledem k tomu, že obviněný byl již od 27. 1. 2013 zcela bez finančních prostředků a nebyl tedy vůbec schopen splátku zaplatit, se jeho naléhání na A. B. jeví jako očividná záminka, pod kterou ji chtěl vlákat do svého bydliště. Obviněný nakonec akceptoval vysvětlení, že A. B. se k němu nemůže dostavit a že místo ní přijede R. P. Obviněný z vlastní předcházející zkušenosti věděl, že zaměstnanci obchodní společnosti Smart Capital, a. s., zpravidla u sebe mají hotovost za tím účelem, aby z ní poskytovali klientům úvěry. Není proto nic nelogického na závěru soudů, že obviněný očekával, že zaměstnanec obchodní společnosti Smart Capital, a. s., který k němu přijede, bude mít u sebe peníze v hotovosti, a že se chtěl těchto peněz zmocnit. To, že šlo o reálné očekávání, které obviněný nemusel nijak dále či blíže ověřovat, ostatně bylo potvrzeno zjištěním, že poškozený R. P. u sebe skutečně měl částku 13 000 Kč v hotovosti. Lze jen dodat, že případným ověřováním této okolnosti u poškozeného před samotným činem by obviněný naopak ohrozil naplnění svého záměru, protože by tím nutně musel vyvolat zvýšenou obezřetnost poškozeného. Obviněný razantně zahájil útok proti poškozenému třemi údery kladivem zezadu do týlní krajiny hlavy při první vhodné příležitosti, která se k tomu naskytla za situace, kdy poškozený byl skloněn nad listinami na stole. K útoku obviněný použil těžší kladivo a sekeru a zaútočil na poškozeného v kuchyni, kde se obvykle takové předměty nenacházejí, což zřetelně ukazuje na to, že obviněný si je tam předem a plánovaně připravil. Útok obviněného byl ze subjektivního hlediska poškozeného naprosto nenadálý a neočekávaný, neboť mu nepředcházela žádná výstraha, pohrůžka, výzva či nějaké vzájemné dohadování. Rozhodně nešlo o jednání, ke kterému by se obviněný rozhodl nějak nahodile či spontánně až po příchodu poškozeného a z nějakého momentálního popudu. Popsaný sled dílčích aktů celého jednání obviněného bez jakýchkoli důvodných pochybností svědčí o tom, že jednání obviněného bylo důkladně promyšlené, cílevědomě připravené a racionálně sledovalo vytýčený záměr. Obviněný neměl k poškozenému žádný osobní či jiný vztah, z něhož by mohl vyplývat vražedný motiv. Pokud obviněný vražedný útok přesto provedl, byť nakonec zůstal ve stadiu pokusu, pak za popsaných okolností jediným logickým vysvětlením činu je záměr obviněného zmocnit se peněz, které měl poškozený u sebe.
Rozsudek Krajského soudu v Brně ̶ pobočka ve Zlíně není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci není rozhodnutím, které by bylo vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. června 2014
Předseda senátu :
JUDr. Petr Hrachovec