ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.875.2014.1
sp. zn. 7 Tdo 875/2014-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 30. července 2014 v Brně dovolání obviněného P. M. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 8 To 115/2014, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 1 Nt 266/2013, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. M. odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 4. 2. 2014, sp. zn. 1 Nt 266/2013 bylo obviněnému P. M. podle §99 odst. 1 tr. zákoníku uloženo ochranné léčení psychiatrické v ústavní formě. Stížnost obviněného P. M. proti tomuto usnesení byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 3.2014, sp. zn. 8 To 115/2014, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.
Proti tomuto usnesení podal obviněný P. M. (dále zpravidla jen: „obviněný“) prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. j) tr. ř., neboť podle názoru obviněného došlo k zamítnutí stížnosti proti usnesení soudu prvního stupně o uložení ochranného léčení, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení. V dovolání obviněný především namítl, že soud prvního stupně rozhodoval o jeho ochranném léčení na základě znaleckého posudku, který nebyl aktuální a nesouhlasil ani se závěrem stížnostního soudu, podle něhož měl být tento posudek při výslechu znalce aktualizován na základě zdravotnické zprávy fakultní nemocnice Insbruck. Poukázal na to, že se nejedná o zdravotnickou zprávu, ale jakési potvrzení o tom, že je v péči ambulance tamějšího oddělení psychiatrie a psychoterapie. Podle názoru obviněného takový důkaz nemůže být považován za podklad pro jakékoliv znalecké zkoumání. Obviněný považuje rozhodnutí napadené dovoláním za nezákonné a poukazuje na to, že uložení ochranného léčení ústavní formou zasahuje do osobní svobody jednotlivce zaručené čl. 8 Listiny základních práv a svobod.
Obviněný proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil stížnostnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupce v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání obviněného považuje za zjevně neopodstatněné, a proto navrhl, aby bylo Nejvyšším soudem podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. Souhlasil s tím, aby dovolací soud učinil rozhodnutí za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání a souhlasil podle §265 l odst. 1 písm. c) tr. ř. s tím, aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Z odůvodnění usnesení prvního stupně vyplývá, že obviněný trpí závažnou duševní chorobou, a to hebefrenní schizofrenií. Touto chorobou trpěl i dne 11. 5. 2013, kdy se dopustil trestné činnosti, přičemž podle znaleckého posudku byly jeho schopnosti rozpoznávací a ovládací zcela vymizelé, přičemž jeho pobyt na svobodě je podle posouzení soudu pro společnost nebezpečný. Podle znaleckého posudku dohled matky, s níž obviněný žije, znalec nepovažuje za dostatečný a upozorňuje také na nebezpečí recidivy agresivního chování obviněného, které se u něj může opakovat v důsledku duševní choroby v blízkém časovém horizontu.
Stížnostní soud se vypořádal s námitkami obviněného jednak o tom, že ve věci měli podat znalecký posudek dva znalci z oboru psychiatrie a také z výpovědi znalce MUDr. Petra Kubeje, který při výslechu před soudem setrval na svých závěrech o nutnosti uložení ochranného léčení psychiatrického ústavního. Nutnost uložení ochranného léčení je odůvodněna nejen závažnou duševní poruchou obviněného, ale také jeho postojem k ambulantní léčbě, kterou nerespektoval, svévolně nedodržoval a přestal používat léky, což vedlo k agresivnímu jednání, pro které byl trestně stíhán. S těmito závěry se Nejvyšší soud ztotožnil. Nejvyšší soud přisvědčil obviněnému v tom, že sdělení Zemské nemocnice – Universitní kliniky v Insbrucku ze dne 8. 11. 2013 o pobytu a léčbě P. M. elektrokonvulzivní terapií nelze považovat za lékařskou zprávu, kterou by měl být aktualizován znalecký posudek MUDr. Petra Kubeje.
Nejvyšší soud shledal dovolání obviněného zjevně neopodstatněným, a proto je podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. O dovolání rozhodl v neveřejném jednání, které konal za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. července 2014
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek