ECLI:CZ:NS:2014:8.TCU.113.2013.1
sp. zn. 8 Tcu 113/2013-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. ledna 2014 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Podle §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky „tulipána“*), rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, Spolková republika Německo, ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 642 Ls 353 09 - 169 Js 400/09, a to pro trestný čin těžkého loupežného vydírání podle §253, §255, §249, §250 odst. 2 bod 1, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, a trestný čin držení marihuany podle §1, §3, §29 odst. 1 bod 3 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, §1, §3 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců, to při započítání pravomocného rozsudku Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 642 Ls 557/08, a tam zjištěných trestných činů nebezpečného zranění, pokusu trestného činu vydírání, dvojnásobných trestných činů loupeže spáchaných ve spolupachatelství a v souběhu s trestným činem nebezpečného zranění, pětinásobných trestných činů loupeže, z toho ve třech případech v souběhu s trestným činem nebezpečného zranění spáchaným ve spolupachatelství, trestného činu krádeže ve dvou případech a pokusu trestného činu krádeže v souběhu s trestným činem poškození věci spáchaný ve spolupachatelství podle §223 odst. 1, §224 odst. 1, č. 2, 4, §240, §242 odst. 1, §249 odst. 1, §253, §255, §303, §22, §23, §25 odst. 2, §52, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo h l e d í jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, Spolková republika Německo, ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 642 Ls 353 09 - 169 Js 400/09, který nabyl právní moci dne 11. 11. 2009, byl mladistvý „tulipán“ (dále převážně jen „mladistvý“) uznán vinným trestnými činy těžkého loupežného vydírání a držení marihuany podle §253, §255, 249, §250 odst. 2, bod 1, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, podle §1, §3, §29 odst. 1 bod 3 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, a podle §1, §3 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo.
Podle zjištění jmenovaného soudu mladistvý uvedené trestné činy spáchal tím, že:
„v noci z 31. 7. na 1. 8. 2009 mezi 23:20 hod. a 01:45 hod. požádal obžalovaný „tulipán“ poškozeného S. J. v oblasti H. S. v K., aby mu dal k dispozici svůj mobilní telefon zn. Sony, aby si mohl zavolat. Když obžalovaný telefonát vykonal, zdráhal se však, přes mnohé výzvy poškozeného, mobil vrátit. Před domem v H.-K.-S. vrátil obžalovaný poškozenému, který ho až sem následoval, nakonec SIM kartu. Když poškozený nato opět požadoval navrácení svého mobilního telefonu, ukázal mu obžalovaný velký kuchyňský nůž, který měl ve vnitřní kapse své bundy, a vyhrožoval jím zastrašenému poškozenému, že ho bodne. Nakonec se obžalovaný s mobilem vzdálil. Obžalovaný chtěl mobilní telefon prodat, aby si za peníze z jeho prodeje mohl koupit drogy. Policie později mobil u obžalovaného našla a vrátila ho zpět poškozenému;
při zatčení obžalovaného nenalezla u něj policie nejen mobilní telefon, nýbrž i 1,43 g marihuany, kterou měl obžalovaný u sebe v plastovém sáčku v pravé kapse u kalhot“.
Za tyto trestné činy byl mladistvý odsouzen při započítání pravomocného rozsudku Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 642 Ls 557/08, a tam zjištěných trestných činů nebezpečného zranění, pokusu trestného činu vydírání, dvojnásobných trestných činů loupeže spáchaných ve spolupachatelství a v souběhu s trestným činem nebezpečného zranění, pětinásobných trestných činů loupeže, z toho ve třech případech v souběhu s trestným činem nebezpečného zranění spáchaným ve spolupachatelství, trestného činu krádeže ve dvou případech a pokusu trestného činu krádeže v souběhu s trestným činem poškození věci spáchaný ve spolupachatelství podle §223 odst. 1, §224 odst. 1, č. 2, 4, §240, §242 odst. 1, §249 odst. 1, §253, §255, §303, §22, §23, §25 odst. 2, §52, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo spravedlnosti“) podalo dne 10. 12. 2013 podle §4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále převážně jen „zákon o Rejstříku trestů“), Nejvyššímu soudu jako soudu pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“), návrh na zaznamenání údajů o odsouzení mladistvého „tulipána“ citovaným rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, Spolková republika Německo, ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 642 Ls 353 09-169 Js 400/09, do evidence Rejstříku trestů České republiky (dále jen „evidence Rejstříku trestů“).
K tomu je zapotřebí uvést, že podle §4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů může Nejvyšší soud na návrh ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud podaný návrh přezkoumal a shledal, že v případě mladistvého jsou zákonné podmínky pro rozhodnutí podle citovaného ustanovení splněny.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že mladistvý „tulipán“ je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, Spolková republika Německo, ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 642 Ls 353 09 - 169 Js 400/09, se týká skutku, který (v případě těžkého loupežného vydírání) vykazuje znaky trestného činu (resp. provinění) i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestného činu, resp. provinění loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku).
Již z uvedeného je zřejmé, že jsou splněny formální podmínky pro postup podle §4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů. V posuzované věci jsou ovšem dány také podmínky materiální povahy. Mladistvý se dopustil závažné trestné činnosti (provinění), kterou se prostřednictvím pohrůžky bezprostředního násilí snažil získat pro sebe majetkový prospěch a způsobit škodu na cizím majetku. Jedná se trvale o poměrně frekventovanou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky v cizině. Za to mu byl uložen (se započítáním shora opakovaně uváděných trestných činů z citovaného rozsudku, které jsou rovněž trestné i podle právního řádu České republiky) relativně přísný trest odnětí svobody pro mladistvé v trvání 2 (dva) roky a 6 (šest) měsíců. K jeho nápravě přitom předchozí trestní postih rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 642 Ls 557/08, evidentně nevedl, když další trestné činnosti se dopustil jen cca půl roku po tomto odsouzení. Lze tak dovodit, že je splněna i další (materiální) podmínka pro postup podle citovaného zákonného ustanovení vztahující se k závažnosti činu a druhu uloženého trestu.
Nejvyšší soud vyhověl návrhu ministerstva spravedlnosti v celém jeho rozsahu, tedy i pokud jde o trestný čin držení marihuany podle §1, §3, §29 odst. 1 bod 3 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, §1, §3 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo, jímž byl mladistvý rovněž uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, Spolková republika Německo, ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 642 Ls 353 09 - 169 Js 400/09 a jehož se podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že „při zatčení … nenalezla u něj policie nejen mobilní telefon, nýbrž i 1,43 g marihuany, kterou měl … u sebe v plastovém sáčku v pravé kapse u kalhot“. Takové zjištění by sice samo o sobě nevedlo k závěru, že jde o trestný čin (resp. provinění) i podle právního řádu České republiky, ovšem se zřetelem k celkovému rozsahu a charakteru velice závažné trestné činnosti mladistvého tvořil tento skutek jen jeho zanedbatelnou část, takže případné částečné zamítnutí předloženého návrhu by nikterak neovlivnilo výši stanoveného (poměrného) trestu. V dané věci je totiž nutné zohlednit i to, že mladistvý se dopustil opakovaně velkého množství v zásadě obdobných skutků (téměř vždy se jednalo o násilnou trestnou činnost spočívající v napadání poškozených, tedy o loupeže nebo loupežná vydírání). Mimo trestný čin těžkého loupežného vydírání podle §253, §255, §249, §250 odst. 2 bod 1, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, a jednalo se hlavně o celkové množství útoků, jimiž byl uznán vinným a odsouzen rozsudkem Obvodního soudu – soudu pro mladistvé – Köln, ze dne 21. 1. 2009, sp. zn. 642 Ls 557/08. Ve vztahu k této rozsáhlé a převažující trestné činnosti mladistvého je trestný čin držení marihuany podle §1, §3, §29 odst. 1 bod 3 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, §1, §3 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo, jímž byl mladistvý rovněž uznán vinným, naprosto bezvýznamnou záležitostí.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podanému návrhu ministerstva spravedlnosti v plném rozsahu vyhověl a v neveřejném zasedání rozhodl způsobem ve výroku tohoto usnesení uvedeným.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.