ECLI:CZ:NS:2014:8.TCU.75.2014.1
sp. zn. 8 Tcu 75/2014-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. srpna 2014 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky mladistvého „tulipána“*), rozsudkem Obvodního soudu Leipzig, trestního senátu pro mladistvé, ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 251 Ls 254 Js 67790/11 jug, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve věci mladistvého „tulipána“, občana České republiky (dále „mladistvý“) pod sp. zn. MSP-206/2014-MOT-T/7, Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 269/1994 Sb.“). V jeho obsahu uvedlo, že mladistvý je občanem České republiky a byl rozsudkem Obvodního soudu v Leipzig ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 251 Ls 254 Js 67790/11 jug, který nabyl právní moci dne 3. 12. 2012, uznán vinným ze spáchání tam uvedených trestných činů a odsouzen k trestu odnětí svobody pro mladistvé v trvání dvou let a šesti měsíců.
Nejvyšší soud na základě tohoto návrhu a připojeného rozhodnutí posuzoval, zda jsou pro uznání uvedeného odsouzení splněny podmínky vymezené v ustanovení §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. účinného v době po 1. 1. 2014, podle něhož Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Podle obsahu připojeného opisu rozsudku Obvodního soudu Leipzig, trestního senátu pro mladistvé ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 251 Ls 254 Js 67790/11 jug, a zejména jeho překladu do českého jazyka Nejvyšší soud shledal, že mladistvý byl uznán vinným a odsouzen za činy spočívající v tom, že
1. dne 25. 2. 2011 se obviněný, který předtím zkonzumoval přesně nedefinovatelné množství metamfetaminu a koksu, vydal k bytu M. L. na adrese B., B. D. Jeho přítel A. R., který mladistvého doprovázel, mu předtím vyprávěl, že M. L. mu jde na nervy, protože požaduje vrácení půjčených peněz. Poté, co M. L., který neviděl mladistvého stojícího na schodišti vedle A. R., bezelstně otevřel dveře bytu, udeřil mladistvý M. L. silně třikrát až čtyřikrát pěstí do obličeje. M. L. následkem toho utrpěl osminásobnou zlomeninu nosní kosti, měl obrovské bolesti a krvácel z nosu. S těmito zraněními mladistvý přinejmenším souhlasně počítal.
2. Večer 20. 8. 2011 udeřila mladistvého cestou domů v B. D. neznámá osoba do obličeje. Když přišel domů, vyprávěl o tom. Okolo 23:00 hod. se mladistvý, který do té doby vypil přesně nedefinovatelné množství alkoholu, a proto byl opilý, vydal společně se svým známým R. F. k obytnému pozemku W. v B. D. Tam stáli M.S. a – náhodou – T. S. Druhý jmenovaný byl na cestě domů z oslavy a zastavil se, aby se pobavil s M. S. Jak si předem naplánovali, srazil R. F. T. S. úderem pěstí k zemi. Mladistvý poté silně kopl T. S. ležícího bezbranně na zemi do obličeje. M.S. mladistvý a R. F. rovněž zbili a zkopali. V důsledku násilností ze strany mladistvého a R. F. utrpěl T. S. tržné rány u obou očí, zlomeninu jařmové kosti, poranění ucha a pohmožděninu na palci a značnou bolest. Ještě dnes trpí T. S. stavy úzkosti. M. S. utrpěl zlomeninu nosní kosti a frakturu lebky. I on trpěl obrovskou bolestí a má ještě dnes stavy úzkosti. Se zraněními M. S. a T. S. mladistvý a R. F. přinejmenším souhlasně počítali.
3. Blíže nespecifikovatelného dne uprostřed září 2011 oslovil mladistvý před obytným pozemkem na adrese W. v B. D. T. S. Mladistvý T. S. nesnášel, protože ho podezíral z toho, že udržuje poměr s jeho bývalou přítelkyní, S. R., Kvůli pankáčskému účesu, který tehdy T. S. nosil, se vůči němu mladistvý vyjádřil takto: „Hej, ty levičácký klíště!“ a vytáhl přitom nůž s delší vroubkovanou čepelí, který namířil viditelně proti tělu T. S. T. S. se cítil – jak také obviněný zamýšlel – vážně ohrožen.
4. Asi týden po události popsané v bodě 3. mladistvý znovu oslovil T. S. před obytným domem na adrese W. v B. D. se slovy, že si musí promluvit. T.S. následoval mladistvého za roh domu, jelikož neviděl žádnou možnost, jak mladistvému uniknout. Tady nepozorován vytáhl mladistvý znovu nůž a namířil ho ostřím na T. S. Požadoval, aby mu dal 40 EUR, jinak hrozil, že T. S. poraní nožem. Za částku 40 EUR si chtěl mladistvý koupit metamfetamin. T. S. odpověděl, že u sebe nemá žádné peníze. Ze strachu z násilí však mladistvému slíbil, že požadované peníze zaplatí, jakmile dostane příští výplatu.
5. Několik dní po události popsané v bodě 4. mladistvý na parkovišti diskontu „N.“ v B. D. opět narazil na T. S., který byl venku se svou přítelkyní S. S. Mladistvý znovu požadoval zcela neoprávněně od T. S., aby mu dal 40 EUR. Když T. S. odpověděl, že ještě nedostal výplatu, odpověděl mladistvý, že kdyby nebyla nablízku jeho přítelkyně, tak by teď T. S. zapíchnul. K předání požadovaných peněz nedošlo.
6. Dne 2. 12. 2011 byl mladistvý už kolem 06:30 hod. na nohou. Kvůli konzumaci metamfetaminu nemohl předešlou noc spát. Náhodou potkal na ulici W. v B. D. M. H., který byl na cestě na praxi do rehabilitační kliniky v B. D. Mladistvý, který se s M. H. znal z dřívějška, ho vyzval, aby s ním šel k A. R., zvanému „C.“. Jelikož mladistvý hubeného M. H. fyzicky výrazně převyšoval, šel M. H. ze strachu z násilí s ním. V bytě A. R. donutil mladistvý M. H., aby s ním vypil láhev vodky, která byla ještě do půlky až tří čtvrtin plná. M. H. zbytečně připomínal, že ještě musí pracovat. Ze strachu z násilí nakonec M. H. vodku pil. Kolem 11:00 hod. musel M. H. následovat mladistvého, který mezitím vypil také značné množství vodky, do bytu L. Do. v B. D. Zoufalý M. H., který mezitím strachy i plakal, poslechl. V bytě L. D. poznamenal mladistvý, že holky nebije. Holkami myslel mladistvý M. H., kterému tak chtěl ukázat své pohrdání, protože v bytě A. R. plakal. Mladistvý se zeptal L. D., jestli zná někoho, kdo by převzal úlohu bití. L. D. se ho snažila uklidnit. Ten pak vykouřil u L. D. dva jointy marihuany. Poté vyzval mladistvý asi v 15:00 hod. M. H., aby vyzvedl ze svého účtu 50 EUR a dal je obviněnému. Mladistvý chtěl tyto peníze na drogy. Samozřejmě věděl, že na vydání peněz od M. H. nemá žádný nárok. M. H. vysvětlil mladistvému, že nevlastní kartu EC. Přesto ho mladistvý donutil zajít ke dvěma pobočkám S. v B. D. a pokusit se vyzvednout na přepážce hotovost. M. H. to také učinil, hotovost však nedostal. Mladistvý nyní nutil M. H., aby mu dal svůj mobilní telefon. Poté, co si vyndal z mobilu SIM kartu a paměťovou kartu, nutil M. H., aby zkusil mobil prodat v jednom obchodě s telefony na náměstí v B. D. Kvůli nezájmu se však tento obchod nezdařil. Nakonec musel dát M. H. mladistvému svůj osobní průkaz. Poté vyzval M. H., aby jel domů do L. a tam vyzvedl peníze. Osobní průkaz si mladistvý ponechal jako „zástavu“. Brzy večer se pak spolu s M. H. a A. R. vydal na náměstí P. v B. D. na veřejné toalety, kde společně s A. R. konzumovali kokain. Naprosto vystrašenému a zoufalému M. H. se zde podařilo utéct. K předání požadovaných peněz již nedošlo.
7. Dne 2. 12. 2011 potkal mladistvý kolem 13:00 hod. na náměstí P. v B. D. E. H. Ten kdysi navštěvoval společně s mladistvým 1. třídu základní školy. Mladistvý vyzval E. H., aby ho následoval. Ze strachu a respektu z fyzicky výrazně silnějšího mladistvého E. H. následoval až do restaurace „W.“. Tam vyčetl mladistvý E. H., že s ním ve školních letech nejednal dobře. E. H. to popřel a chtěl jít. V tom mu však mladistvý zabránil tím, že ho chytl pevně za ramena, loket tlačil E. H. do krku a tak ho natlačil na cigaretový automat, který zde stál. Současně vyžadoval se slovy „Dnes je den odplaty“ vydání hotovosti. Ze strachu před dalším násilím mu dal E. H. ze své peněženky 10 EUR. Poté, co se mladistvý dožadoval i drobných, dovolil E. H. z donucení, aby si mladistvý vzal z přihrádky na drobné v jeho peněžence další 2 Eura v drobných. Mladistvý, který samozřejmě věděl, že na peníze nemá žádný nárok, chtěl použít peníze na nákup drog.
8. Dne 22. 12. 2011 kolem 15:10 hod. potkal mladistvý náhodou před obchodem „T.“, na náměstí P. v B. D. Y. M., který sháněl vánoční dárky. Poté, co Y. M. opustil obchod, vyzval ho fyzicky výrazně silnější mladistvý, aby se s ním šel „projít“. Ze strachu z násilí s ním Y. M. šel. Nakonec vyzval Y. M. zcela neoprávněně k tomu, aby mu ukázal svou peněženku. Y. M., který se i nadále obával násilí, mladistvému svou peněženku dal a ten z peněženky vzal dvě 10eurové bankovky, které potřeboval na nákup drog. Věděl, že Y. M. strpěl vydání peněz jen proto, že se bál násilí z jeho strany. Kromě toho mladistvý samozřejmě věděl, že nemá na vydání peněz od Y. M. žádný nárok.
9. Dne 27. 12. 2011 kolem 16:45 hod. narazil mladistvý v ulici D. S. v B. D. na B. H. I od něho si chtěl mladistvý vynutit vydání peněz, aby si za ně mohl koupit drogy. Na podporu svého požadavku zaklepal mladistvý B. H. na ramena a chytil pevně jeho bundu. Když se pak B. H. vydání peněz bránil, vytáhl mladistvý z kapsy blíže nedefinovatelný kovový předmět, který následně přitlačil pod ucho B. H., aby tak zdůraznil svou žádost. Když mladistvého a B. H. míjeli chodci, strčil mladistvý tento předmět do kapsy své bundy, aby nebyl odhalen. V této chvíli se B. H. podařil uvolnit se ze sevření mladistvého a utéci.
10. Dne 27. 12. 2011 potkal mladistvý kolem 19:00 hod. v oblasti ulice B. S. v B. D. opět K. K., opět potřeboval peníze na drogy. Tvrdil, že K. K. údajně mluvil o obviněném špatně, a proto na něm mladistvý zcela neoprávněně vyžadoval 40 EUR v hotovosti. Když K. K. požadavek obviněného odmítl, kopl mladistvý K. K. nohou a udeřil ho dvakrát cíleně pěstí do obličeje a pak opět požadoval od K. K., který nyní trpěl bolestí, aby mu dal 40 EUR. Aby zdůraznil svůj požadavek, vytáhl z oblečení kapesní nůž, který otevřel a držel ho ostřím K. K. u ucha. Ze strachu před dalšími násilnostmi dal nakonec K. K. mladistvému celkem 50 EUR v hotovosti. V důsledku násilností ze strany mladistvého měl K. K. poraněný řezák a trpěl značnými bolestmi v oblasti hlavy a zad. Samozřejmě, že mladistvý i v tomto případě věděl, že na vydané peníze nemá žádný nárok. Se zraněními K. K. obviněný přinejmenším souhlasně počítal.
Na základě tohoto skutkového stavu byl mladistvý uznán vinným v bodě 1. úmyslným ublížením na zdraví podle §223 odst. 1 TZ /StGB-DE/ (dále již jen „TZ“), v bodě 2. závažným ublížením na zdraví podle §§223 odst. 1, 224 odst. 1 č. 4, §25 odst. 2 TZ, v bodě 3. vyhrožováním podle §241 TZ, v bodě 4. pokusem obzvláště závažného loupežného vydírání podle §§253 odst. 1, odst. 2, 255, 249 odst. 1, 250 odst. 2 č. 1, 22, 23 TZ, v bodě 5. pokusem loupežného vydírání podle §§253 odst. 1, odst. 2, 255, 249 odst. 1, 22, 23 TZ, v bodě 6. pokusem loupežného vydírání v jednočinném souběhu s nátlakem podle §§240 odst. 1, odst. 2, 253 odst. 1, odst. 2, 255, 249 odst. 1, 22, 23, 52 TZ, v bodech 7. a 8. loupežného vydírání podle §§253 odst. 1, odst. 2, 255, 249 odst. 1, v bodě 9. pokusem vydírání podle §§253 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 22, 23 TZ, a v bodě 10. obzvláště závažným loupežným vydíráním v jednočinném souběhu s úmyslným ublížením na zdraví §§223 odst. 1, 253 odst. 1, odst. 2, 255, 249 odst. 1, 250 odst. 2 č. 1, 52 TZ. Za tyto trestné činy byl mladistvý odsouzen k trestu pro mladistvé odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Nejvyšší soud nejprve ve smyslu podmínek podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. ověřoval, zda je jmenovaný mladistvý občanem České republiky, neboť podle citovaného odsuzujícího rozsudku Obvodního soudu Leipzig je mladistvý německým státním příslušníkem, kdežto z předkládací zprávy ministerstva spravedlnosti se podává, že je občanem České republiky, což bylo doloženo i z výpisu technologického centra Ministerstva vnitra České republiky, v němž byly uvedeny všechny rozhodné údaje týkající se mladistvého „tulipána“, a kromě jiného i to, že jeho místem narození je M., má platný trvalý pobyt v M., T. Navíc Nejvyšší soud ověřil, že tyto údaje jsou v souladu se zákonem č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů), neboť Evidence a vedení rejstříků spojených se státním občanstvím spadá do resortu Ministerstva vnitra České republiky, a z obsahu předložených materiálů není zřejmé, že by mladistvý české státní občanství pozbyl ve smyslu §40 odst. 1 cit. zákona, když měl a má na území České republiky stále trvalý pobyt a je zde jako český občan evidován. Za této situace však není vyloučeno, aby byl současně i německým občanem, jak se v posuzovaném rozsudku podává.
Na základě tohoto závěru Nejvyšší soud dále posuzoval, s ohledem na povahu a způsob spáchání popsaných skutkových okolností v bodech 1. až 10. z hledisek uvedených v §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., naplnění dalších podmínek, přičemž shledal, že mladistvý byl odsouzen rozsudkem soudu Spolkové republiky Německo, která je členským státem Evropské unie, jako mladistvý pachatel a že uvedené činy jsou trestné i podle právního řádu České republiky.
Konkrétně vykazují znaky trestných činů, resp. provinění ublížení na zdraví §146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2010 (dále jen „tr. zákoník“). V případě bodu 1. se jedná o pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §21 odst. 1, §145 odst. 1 tr. zákoníku, event. přečin ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku. V bodě 2. jde o zločin těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 3. o přečin nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, v bodech 4., 7., 8., 9. a 10. o zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, a v bodech 5. a 6. o přečin vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku. Z popsaných skutkových okolností je zřejmé, že všechny uvedené skutky vykazují znaky uvedených zločinů či přečinů, jež jsou podle §2 odst. 2 písm. a) a §6 z. s. m. proviněními. U všech popsaných útoků byla shledána vzájemná trestnost.
Nejvyšší soud kromě zjištěné vzájemné obecné trestnosti posuzoval u všech činů, jež byly mladistvému kladeny za vinu, se zřetelem na ustanovení §12 odst. 2 tr. zákoníku závažnost uvedených činů, a dospěl k závěru, že u všech činů, pro něž byl mladistvý v bodech 1. až 10. odsouzen, jde o společensky velmi závažná a škodlivá jednání, a to zejména s ohledem na četnost skutků a dobu, po kterou je mladistvý páchal, jakož i způsob jejich provedení, u něhož je nutné zdůraznit násilí, kterým se tyto činy mladistvého vyznačují. Neméně významná je i motivace k tomuto trestnému jednání, neboť se jej mladistvý dopouštěl s úmyslem získat pro sebe majetkový prospěch za účelem koupě drog.
Pro správnost závěru vysloveného ve výroku tohoto rozhodnutí svědčí i to, že při postihu v České republice by byl i jako mladistvý pachatel ohrožen trestní sazbou u nejpřísnějšího provinění podle §145 odst. 1 tr. zákoníku v sazbě od 3 roků do 10 let, jenž je nutné (ve smyslu §31 odst. 1 z. s. m.) snížit na polovinu, tzn. že by šlo o rozpětí od 1 a půl roku do pěti roků. Jestliže byl z hlediska těchto kritérií mladistvému uložen trest (trestní opaření) odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců, je tato výměra jen mírně nad polovinou trestního patření, jež by bylo možné mladistvému uložit i podle právní úpravy platné v České republice.
Ze všech zvažovaných hledisek Nejvyšší soud shledal, že se zřetelem na závažnost činů i druh trestu, který za ně byl uložen, jsou splněny všechny podmínky (formální i materiální) pro to, aby se na výše uvedené odsouzení rozsudkem Obvodního soudu Leipzig – trestního senátu pro mladistvé – ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 251 Ls 254 Js 67790/11 jug, u mladistvého „tulipána“ hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. srpna 2014
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.