ECLI:CZ:NS:2014:8.TD.34.2014.1
sp. zn. 8 Td 34/2014-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 6. 2014 v trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“*), vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, soudu pro mládež, pod sp. zn. 1 Tm 7/2014, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“ p ř í s l u š n ý Okresní soud v Ostravě, soud pro mládež.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě podal dne 27. 3. 2014 k Okresnímu soudu v Ostravě, soudu pro mládež, obžalobu na obviněného mladistvého „tulipána“ (dále převážně jen „mladistvý“) pro skutek spočívající v tom, že
„ačkoliv mu byla rozsudkem Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 44 Rod 25/2013 ze dne 9. 1. 2014, který nabyl právní moci dne 4. 3. 2014, uložena ochranná výchova, k jejímuž výkonu byl umístěn do V. ú., d. d. se š., z. š. a š. j. K., a to i s poučením, že nesmí svévolně opustit objekt výchovného ústavu pod sankcí možného trestního postihu, přesto dne 7. 3. 2014 kolem 17:25 hodin v obci K. se společně s nezletilým, vydal na útěk ze zahrady tamního výchovného zařízení, přičemž dne 10. 3. 2014 v 09:45 hodin byl zadržen hlídkou Policie ČR v O. a téhož dne kolem 15:40 hodin v obci V., při převozu z O. do K., utekl zaměstnancům výchovného ústavu na odpočívadle čerpací stanice S. na dálnici D1 ve směru na B., načež zajištěn byl i s nezletilým ještě téhož dne ve 21:00 hodin na dálnici D1 ve směru na O. příslušníky dálničního oddělení Policie ČR O. a dne 11. 3. 2014 byl převezen zpět do zmíněného ústavu“,
v němž spatřoval provinění maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku.
Okresní soud v Ostravě, soud pro mládež, usnesením ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 73 Tm 19/2014, tuto trestní věc postoupil podle §37 odst. 1, §39 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 218/2003 Sb.“) k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, soudu pro mládež, což odůvodnil odkazem na citovaná zákonná ustanovení a tím, že mladistvý je umístěn již od 26. 9. 2011 ve V. ú., d.d. se š., Z. š. a š. j. v K. (dále případně jen „VÚ K.“), jenž se nachází v obvodu tohoto soudu.
Samosoudce Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, soudu pro mládež, usnesením ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 1 Tm 7/2014, podle §314c odst. 1 písm. a), §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. tuto trestní věc předložil Nejvyššímu soudu jako soudu pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že mladistvý má trvalé bydliště v O., tedy v obvodu Okresního soudu Ostrava. Mladistvý ovšem již v době, kdy Okresní soud v Ostravě rozhodoval o postoupení věci Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, ve VÚ K. umístěn nebyl. Dne 25. 3. 2014 se totiž měl dopustit jednání kvalifikovaného jako provinění ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, v důsledku čehož byl na základě předběžného opatření ředitele D. d. ú., Z. š. a š. j. B. – Š. (dále případně jen „DDÚ B.“) ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 382/2014-02, přemístěn do V. ú. O.– H., odloučené pracoviště O. – P. (dále případně jen „VÚ O.“). Samosoudce Okresního soudu v Ústí nad Orlicí je toho názoru, že s ohledem na charakter jednání, kterého se měl mladistvý dopustit (fyzické napadení vychovatelů), lze mít za to, že k dalšímu výkonu ochranné výchovy nebude přemisťován zpět do VÚ K., tedy do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí. Za této situace i s přihlédnutím k tomu, že sídlem orgánu sociálně právní ochrany dětí je v tomto případě O., je místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Ostravě, soud pro mládež.
Nejvyšší soud po posouzení jak důvodů obsažených ve zmíněném usnesení soudu prvního stupně, tak obsahu samotného trestního spisu, dospěl k těmto závěrům:
V dané věci jde o řízení v trestních věcech mladistvých, které s ohledem na ustanovení §291 tr. ř. upravuje zvláštní zákon, a pokud tento zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle trestního řádu. Zvláštním zákonem upravujícím řízení v trestních věcech mladistvých je zák. č. 218/2003 Sb., jenž však ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu neobsahuje. Z toho vyplývá, že je namístě postupovat podle §24 odst. 1 tr. ř.
Podle tohoto ustanovení ve spojení s ustanovením §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. platí, že vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Tímto soudem je v dané věci Nejvyšší soud, jenž je při svém rozhodování vázán zákonnými hledisky pro určení místní příslušnosti, tedy v případě mladistvých zakotvenými v §37 zák. č. 218/2003 Sb.
Podle odst. 1 tohoto ustanovení koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle jeho odst. 2 nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo.
Uvedené tři skupiny hledisek, podle nichž se určuje místní příslušnost soudu pro mládež, jsou ve vzájemném poměru subsidiarity, a to v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v ustanovení §37 zákona č. 218/2003 Sb. Prvotním místem, podle něhož se místní příslušnost soudu pro mládež určuje, je místo, kde má mladistvý stálé bydliště. Pouze nemá-li mladistvý stálé bydliště, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu se mladistvý zdržuje nebo pracuje (tzv. forum loci). Tato dvě hlediska jsou navzájem rovnocenná a mají přednost před místní příslušností soudu, která by mohla být určena ostatními hledisky.
Po posouzení těchto zákonných hledisek a obsahu spisu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v dané věci je místně příslušným soudem Okresní soud v Ostravě, soud pro mládež. K tomu je třeba především uvést, že úředním místem bydliště (trvalého pobytu) mladistvého je O., kde se svými rodiči bydlel až do doby, než nad ním byla nařízena ústavní a posléze ochranná výchova. Tvrzení Okresního soudu v Ostravě, soudu pro mládež (srov. odůvodnění jeho usnesení ze dne 2. 4. 2014), že mladistvý má bydliště ve VÚ K., neodpovídá a ani neodpovídalo skutečnosti, neboť do VÚ O. byl přemístěn již dne 28. 3. 2014.
Podle aktuální informace naposledy jmenovaného výchovného ústavu ze dne 4. 6. 2014, kterou si Nejvyšší soud bezprostředně před svým rozhodnutím vyžádal, mladistvý je i v současnosti ve VÚ O. umístěn, a to na dobu nezbytně nutnou. V případě, že neprojeví asociální chování či jiné patologické projevy, předpokládá se délka jeho pobytu cca 4 měsíce (délka pobytu se ovšem může prodloužit v závislosti na jeho chování a projevech). Po ukončení pobytu v tomto ústavu bude přemístěn do jiného jemu vhodného zařízení, kde bude zařazen do učebního oboru. Předpokládá se, že se bude jednat o V. ú., s. š. a š. j. N.J.
S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší soud učinil závěr, že místem, kde obviněný mladistvý bydlí (popř. se zdržuje), tj. místem, které odpovídá první podmínce uvedené v §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. (tzv. forum loci), je O. (konkrétně její Městský obvod P.). Délka pobytu mladistvého ve VÚ O. je stanovena na dobu neurčitou, přičemž předpokládaná minimální doba činí 4 měsíce.
Nejvyšší soud proto podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že místně příslušným soudem k projednání trestní věci mladistvého je Okresní soud v Ostravě, soud pro mládež. Jeho povinností (mimo jiné) bude projednat věc bez zbytečného odkladu a v přiměřené lhůtě (srov. §3 odst. 6 zák. č. 218/2003 Sb.). S ohledem jak na shora uvedené časové údaje, tak na skutkovou jednoduchost věci, má pro meritorní rozhodnutí dostatečný prostor.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 4. 6. 2014
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.