ECLI:CZ:NS:2014:8.TDO.160.2014.1
sp. zn. 8 Tdo 160/2014 -22
USNESENÍ
Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu rozhodla dne 13. února 2014 v řízení o dovolání, které podal L. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 44 To 362/2013, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 Nt 1857/2013, o odkladu výkonu rozhodnutí napadeného dovoláním takto:
Podle §265o odst. 1 tr. ř. se na dobu, než bude rozhodnuto o podaném dovolání, odkládá výkon usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 3 Nt 1857/2013, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 44 To 362/2013, jímž bylo podle §99 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku L. B. uloženo ochranné ústavní psychiatrické léčení.
Odůvodnění:
L. B. bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 3 Nt 1857/2013, podle §99 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uloženo ochranné ústavní psychiatrické léčení.
Citované usnesení napadl L. B. stížností, která byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 44 To 362/2013, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), j) tr. ř. Podané dovolání bylo spolu s přílohovým spisovým materiálem doručeno Nejvyššímu soudu dne 4. 2. 2014. L. B. ve svém podání mimo jiné navrhl, aby dovolací soud ve smyslu §265o odst. 1 tr. ř. odložil výkon uloženého ochranného ústavního psychiatrického léčení.
Z obsahu trestního spisu se podává, že předseda senátu soudu prvního stupně i přes podnět L. B. učiněný v dovolání návrh na odložení nebo přerušení výkonu ochranného ústavního psychiatrického léčení neučinil. To však nevylučuje, aby bylo o odkladu výkonu uvedeného ochranného léčení rozhodnuto předsedkyní senátu Nejvyššího soudu v souladu s podmínkami obsaženými v ustanovení §265o odst. 1 tr. ř.
Podle §265o odst. 1 tr. ř. může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Jak přitom vyplývá z citovaného ustanovení a jeho ustáleného výkladu, postup předsedy senátu Nejvyššího soudu je - na rozdíl od rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř. - jen fakultativní, a záleží tak zcela na uvážení předsedy senátu Nejvyššího soudu, který zde není vázán žádným návrhem či podnětem. Byl-li však učiněn takový podnět, předseda senátu buď i s přihlédnutím k němu rozhodne o odkladu nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí podle §265o odst. 1 tr. ř., anebo k tomu neshledá důvody a v takovém případě nevydává žádné negativní rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 11 Tdo 494/2007, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešitě 35, pod č. T 993.). Odkladem nebo přerušením výkonu rozhodnutí se rozumí např. odklad nebo přerušení výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, odklad nebo přerušení výkonu trestu domácího vězení nebo trestu obecně prospěšných prací, odklad výkonu peněžitého trestu, či odklad nebo přerušení výkonu ochranného léčení apod.
S ohledem na obsah příslušného trestního spisu, na argumentaci uvedenou v dovolání L. B. a na intenzitu zásahu do svobody jednotlivce, kterou ochranné ústavní psychiatrické léčení znamená, dospěla předsedkyně senátu Nejvyššího soudu k závěru, že u L. B. existují důvody pro odklad výkonu rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 3 Nt 1857/2013, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 44 To 362/2013, ve smyslu §265o odst. 1 tr. ř.
Argumenty, o které L. B. opřel své dovolání a jimiž zpochybnil správnost právního posouzení a splnění podmínek pro uložení uvedeného ochranného opatření, mohou vést ke změně rozhodnutí napadeného dovoláním v jeho prospěch. Jestliže by Nejvyšší soud vyhověl dovolacím námitkám L. B., pozitivní dopad na osobní svobodu dovolatele by byl zřejmý. S ohledem na tuto skutečnost a na složitost řešené problematiky je potřeba dostatečného časového prostoru k náležité přípravě senátu Nejvyššího soudu, aby mohl dovolání L. B. projednat a rozhodnout o něm.
Jak vyplývá ze sdělení obhájce dovolatele ze dne 10. 2. 2014, doručeného Nejvyššímu soudu téhož dne, L. B. se má dostavit k výkonu ochranného ústavního léčení do Psychiatrické léčebny Petrohrad již dne 18. 2. 2014. Z výše naznačených důvodů proto není vhodné, aby se započalo s výkonem uloženého ochranného ústavního psychiatrického léčení, přičemž – jak předsedkyně senátu Nejvyššího soudu předběžně zjistila – obviněný podal dovolání včas a za dodržení všech ostatních formálních podmínek ve smyslu §265d až §265f tr. ř., takže lze důvodně předpokládat jeho věcné projednání, aniž by tím ovšem předsedkyně senátu Nejvyššího soudu jakkoli předjímala podobu rozhodnutí o samotném dovolání.
Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu proto podle §265o odst. 1 tr. ř. odložila výkon rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 3 Nt 1857/2013, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 44 To 362/2013, a to až do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání obviněného.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 13. února 2014
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková