ECLI:CZ:NS:2014:8.TDO.89.2014.3
sp. zn. 8 Tdo 89/2014-I-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. února 2014 v řízení o dovolání obviněného R. H, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 55 To 79/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 152/2012, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný R. H. n e b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Obviněný R. H. vykonává trest odnětí svobody ve výměře jednoho roku, který mu byl za pokus přečinu krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku uložen rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 1. 2013, sp. zn. 3 T 152/2012, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 55 To 79/2013.
V řízení o dovolání obviněného rozhodl v neveřejném zasedání Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 2. 2014, sp. zn. 8 Tdo 89/2014, tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 8. 2013, sp. zn. 55 To 79/2013, a rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 1. 2013, sp. zn. 3 T 152/2012, a podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Liberci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Na Nejvyšším soudu proto bylo, aby rozhodl zároveň o vazbě obviněného.
Podle §67 tr. ř. platí, že obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,
a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.
Obviněný v průběhu řízení před soudy obou stupňů nebyl ve vazbě, jelikož důvody vzetí do vazby nebyly zjištěny. Tyto nebyly shledány ani v tomto stadiu řízení. Navíc nebylo možno v těchto souvislostech pominout, že obviněný má vedle nyní vykonávaného trestu odnětí svobody nařízené další výkony trestů, a to na podkladě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Liberci sp. zn. 6 T 29/2013. Nutno zdůraznit, že výkon již nařízeného nepodmíněného trestu odnětí svobody má prioritu před omezením osobní svobody obviněného z důvodů zakládajících jeho vzetí do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 19. února 2014
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková