ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.103.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 103/2015-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 27. října 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky D. G. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení D. G. rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. 95 Hv 156/14b, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže vloupáním podle §127, §129 č. 2 rakouského tr. zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. 95 Hv 156/14b, který nabyl právní moci téhož dne, byl D. G. uznán vinným ze spáchání níže uvedeného skutku a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců.
Podle skutkových zjištění bylo zjištěno, že obv. D. G. dne 28. 8. 2014 ve Vídni:
odcizil oprávněným firmy CAFE + CO Österreich Automaten – Catering und Betrebsverpflegung GmbH cizí movitou věc, a sice hotovost ve výši 158,76 EUR, a to násilným otevřením automatu na kávu pomocí šroubováku a vylomením schránky, a to v úmyslu přivlastnit si cizí věci a tím se neoprávněně obohatit.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-1237/2012-MOT-T/13 ze dne 9. 10. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 13. 10. 2015.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený D. G. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, vykazujících znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že odsouzený násilně vnikl do automatu na kávu a odcizil odsud 158,76 EUR, což při kurzu 1 € = 27,08 Kč) odpovídá částce 4.286,- Kč. S tím koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. G. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. října 2015
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu