ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.109.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 109/2015-75
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. listopadu 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky P. K. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. K. rozsudkem Zemského soudu v Berlíně ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. 245 Js 1162/11 536 KLs 6/14, byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu pašování ve zločinném spolčení za účelem obživy v mnoha případech v souběhu s pozměňováním listin ve zločinném spolčení za účelem obživy za které jí byl uložen podle §267 odst. 1, odst. 3 čís. 1, 2 odst. 4, §25 odst. 1 var. 2, odst. 2, §46b, §49, §52, §53 německého tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Berlíně ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. 245 Js 1162/11 536 KLs 6/14, který nabyl právní moci téhož dne, byla P. K. uznána vinnou ze spáchání níže uvedených skutků a následně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let.
Podle skutkových zjištění zemského soudu bylo zjištěno, že P. K. byla členem mezinárodně působící skupiny pachatelů, která pašovala zboží z A. (převážně z Č.) na území S. P. K. se podílela na aktivitách tohoto zločinného spolčení.
Které:
· krátilo při dovozu zboží evropskou daň z přidané hodnoty, a to tak, že v rozporu s pravdou mělo být zboží určeno k přímému dalšímu dodání do jiného státu EU, zatímco ve skutečnosti zboží zůstávalo v N., anebo mělo být volně k dispozici propojeným neznámým koncovým odběratelům, dále
· snižovalo celní povinnost vč. antidumpingového cla tím, že předkládalo podhodnocené faktury a krycí příjmové doklady s částkami v rozporu se skutečností příliš nízkými,
· v době kdy existovalo obchodní omezení pro zboží s Č., tak toto zločinné spolčení zfalšovalo ve více než tisíci případech osvědčení o původu zboží z V., za účelem zatajení skutečného původu zboží, čímž dosáhlo dovozu zboží do evropského prostoru přes existující dovozní kontingent.
Obv. P. K. se nechala jmenovat jednatelkou české spediční firmy Haimark se sídlem v Praze a od tohoto okamžiku se spolupodílela na předmětných dodávkách v dělbě úkolů na vědomě zfalšovaných celních deklaracích odděleně stíhaného L. a W. Jimi uváděné nepravdivé údaje vůči Celnímu úřadu Dreilinden za zapojení firmy Spedition Hirsch se týkaly – jak obv. K. věděla – nejen hodnoty zboží (celní hodnota), ale také předpokladů intrakomunitárních dodávek při osvobození DPH při dovozu. U všech dodávek byly uváděny jako údajní koncoví odběratelé české firmy Krypton Eurostar a Garance Plus, i když se jednalo o krycí firmy, pro které žádné dodávky nebyly určeny. V důsledku těchto manipulací stanovil Celní úřad Dreilinden u veškerých dodávek částku cla příliš nízko a upustil od výběru DPH při dovozu.
Obv. P. K. byla zapojena do detailů výše uvedeného modelu krácení daně. Její podíl spočíval nejčastěji ve vystavování falešných faktur, které byly předkládány k proclení, předkládání padělaných osvědčení o původu zboží, zařizování propuštění kontejneru se zbožím, jakož i v pověřování spedice (pravidelně Spedition Nieten) vystavováním tranzitních osvědčení T1. Obv. K. byla s různými členy zločinného spolčení v pravidelném kontaktu a svým dílem přispívala u každého odsouzeného činu. Výše uvedeným způsobem se obv. K. podílela na 1.750 z celkem 2.785 dodávek dovozních proclení skupiny přes Celní úřad Berlín Dreilinden, jakož i dalších 182 z celkem 367 dovozních proclení přes Celní úřad Marzahn. U všech těchto dodávek se jednalo o kontejnery, které se dostaly z A. do H. a tam – po uvolnění – v tranzitním řízení T1 byly předány tuzemskému celnímu úřadu Berlín – Dreilinden.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-202/2015-MOT-T/7 ze dne 26. 10. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 30. 10. 2015.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzená P. K. je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, vykazujících znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestné činy krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že odsouzená se v rámci zločinného spolčení dopouštěla aktivit (zejm. vystavování falešných faktur, které byly předkládány k proclení, předkládání padělaných osvědčení o původu zboží, apod.), kterými dlouhodobě docházelo ke krácení daní. S touto trestnou činností koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. listopadu 2015
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu