ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.111.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 111/2015-74
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. listopadu 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky S. M. , rozsudkem Zemského soudu Weiden i.d. Opf., Spolková republika Německo, ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. 1 KLs 23 Js 7642/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Weiden i.d. Opf., Spolková republika Německo, ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. 1 KLs 23 Js 7642/13, který nabyl právní moci dne 6. 8. 2014, byla S. M. uznána vinnou naváděním k trestnému činu nedovoleného dovozu omamných a psychotropních látek v množství větším než malém v souběhu s nedovoleným obchodováním s omamnými a psychotropními látkami v množství větším než malém ve dvou případech, podle německého trestního zákona, a odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 9 (devíti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená S. M. dopustila trestné činnosti v podstatě tím , že se společně s dalšími pachateli podílela na distribuci drog tím způsobem, že poté, co se zvlášť stíhaní V. a S. v červnu 2013 rozhodli opatřit si zdroj příjmů obchodováním s marihuanou tak, že V. obstará drogu z Č. r. a S. vytvoří kontakty na možné odběratele a bude organizovat další prodej, oslovil S. jemu již z dřívějška známou S. M. jako zájemkyni o větší množství marihuany, a ta prostřednictvím svého druha odsouzeného E. zajistila kontakt na odsouzeného T. jako možného odběratele marihuany. Na základě toho:
1.
Počátkem srpna 2013 v oblasti S. v. W. dohodli odsouzení V., S., M. a E. detaily obchodního spojení, na jehož základě M. a E. objednali dodávku jednoho kilogramu marihuany, za níž dne 17. 8. 2013 kolem 15.00 hod. předali S. v jeho bytě ve W., S., částku 6.000,- euro, kterou obdrželi téhož dne kolem 11.00 hod. v S. od T., který přispěl částkou ve výši 1.200,- euro a zvlášť stíhaní B. N. a N. K. za svůj díl marihuany zaplatili 2.000,- resp. 2.800 euro. Na základě této dohody zakoupil V. na asijském trhu S. K. u Ch. v Č. r. 1.380 gramů marihuany s obsahem účinné látky nejméně 89,7 gramů THC za 5.550,- resp. 5.850,- euro, kterou převezl do N. a předal S., který z ní předal nejméně 600 gramů odsouzeným M. a E., kteří drogu v S. následně předali T., který odebral nejméně 50 gramů marihuany a zbytek předal B. N. Odsouzení M. a E. plánovali dosáhnout zisk z tohoto obchodu tím, že si buď ponechají část omamných a psychotropních látek získaných od S., který nepředají T., nebo budou při předání omamných a psychotropních látek požadovat příplatek v penězích.
2.
Počátkem září 2013 na základě opětovné poptávky ze strany B. N. na dodání marihuany kontaktoval odsouzený T. dne 5. 9. nebo 6. 9. 2013 E. a objednal kilogram marihuany opětovně za kupní cenu 6.000,- euro, na kterou přispěli T. částkou 2.000,- euro a zvlášť stíhaní N. a K. po 2.000,- euro. Na základě toho se dne 9. 9. 2013 kolem 13.00 hod. setkali V., S., M. a E. na koupališti v T., kde E. předal kupní cenu ve výši 6 000,- euro V., který se pro drogu vydal do Č. r. Téhož dne kolem 14.10 hod. převážel V. přes někdejší hraniční přechod W. 1 388,7 gramů marihuany s obsahem účinné látky 90,2 gramů THC z Č. r. na území S. r. N., když marihuanu zakoupil krátce předtím na asijském tržišti ve S. k. u Ch. v Č. r. za cenu 4,- euro za gram, když podle údajů prodávajícího se mělo jednat o 1.450 gramů drogy. Tu měl přivézt ke koupališti v T. a prostřednictvím S. předat M. a E., kteří ji měli dále předat T. Krátce po přejezdu státní hranice byl však V. kontrolován a marihuana u něj byla nalezena. M. a E. chtěli tímto obchodem dosáhnout zisk tím, že zadrží část peněz anebo část marihuany, které nepředají dalším osobám resp. hodlali požadovat při předávce omamné a psychotropní látky příplatek v penězích. Žádný z pachatelů přitom nedisponoval povolením zacházet s omamnými a psychotropními látkami. Při prohlídce bytu odsouzené M. bylo zajištěno 190g marihuany, údajně určené pro potřebu její a E.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená S. M. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená S. M. se pro svůj finanční prospěch podílela na obchodování s omamnými látkami (marihuanou), když tyto bez povolení držela a podílela se i na jejich distribuci. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována jednak množstvím a druhem distribuované drogy, jakož i tím, že se trestné činnosti dopustila opakovaně a s dalšími osobami. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzené byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení S. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. listopadu 2015
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu