ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.119.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 119/2014-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. února 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. T. , rozsudkem Obvodového soudu Bautzen, Spolková republika Německo, ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. 40 Ls 450 Js 8124/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Görlitz ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 10 Ns 450 Js 8124/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Bautzen byl D. T. uznán vinným trestnými činy krádeže, úmyslného řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, úmyslného nebezpečného zásahu do silničního provozu a kladení odporu výkonnému úředníkovi a ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Görlitz byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a tří měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodového soudu Bautzen tím, že s odděleně stíhaným J. D. odcizili v noci z 2. 4. 2013, 17:30 hod na 3. 4. 2013 2:30 hod v usedlosti W. a. K.v P. odstavené a uzamčené vozidlo Škoda Octavia, SPZ ..., majitelky J. S. v hodnotě 16.200 € tak, že neznámým přípravkem otevřeli zámek dveří řidiče, pomocí přivezeného „lámáku“ rozlomili startér, přivezeným černým „OBD“ překonali elektronický imobilizér a s vozidlem odjeli, aby ho dopravili do České republiky a ponechali si ho. Odsouzený T. vozidlo řídil, i když věděl, že nevlastní potřebné oprávnění k řízení motorových vozidel. 3. 4. 2013 kolem 4:00 hod bylo osobní vozidlo Škoda zaregistrováno registračním zařízením SPZ v B. na spolkové dálnici, směr jízdy D. a P. O. a P. S. z dálniční policie D. vozidlo Škoda zjistili v 4:08 hod na spolkové dálnici 13 u dálničního nájezdu M. a zahájili hlídkovým vozem jeho stíhání. Bylo přivoláno druhé hlídkové vozidlo s P. K. a P. L., kteří stíhání podpořili. Odsouzený T. a J. D. přejeli na spolkovou dálnici směrem na G. Na km 5.0 předjelo přizvané hlídkové vozidlo osobní automobil Škoda a vyzvalo T. a D. pomocí světelného nápisu, aby následovali hlídkové vozidlo. Současně obě hlídková vozidla zapnula modré majáky. Když hlídkové vozidlo jedoucí před osobním vozem Škoda odbočilo na odpočívadlo „Z. E.“, odsouzený T. zrychlil a prchal dál směrem na G. Hlavní policejní inspektor O. zapnul i akustický výstražný signál a pokračoval ve stíhání. Odsouzený T. zrychlil vozidlo na ca. 200 km/hod a několikrát těsně dojížděl vozy dalších účastníků silničního provozu, kteří se nacházeli před ním, přičemž značně nedodržoval nezbytnou bezpečnou vzdálenost, a nutil tak řidiče, aby uhnuli doprava. Využíval částečně i odstavný jízdní pruh dálnice a neustálým střídáním jízdních pruhů znemožňoval policejním úředníkům, aby ho předjeli. Na úrovni dálničního sjezdu O. jelo hlídkové vozidlo dálniční policie B. uprostřed mezi jízdními pruhy se zapnutým majákem, aby T. a D. donutilo zastavit. Toto vozidlo odsouzený T. předjel, aniž snížil rychlost, opustil dálnici po dálničním sjezdu U., vjel na ... a odbočil směrem na U. Na úrovni dálničního parkoviště u kostela se civilní hlídkové vozidlo VW Passat, SPZ ... s policejním důstojníkem B. a policejním inspektorem R. ocitlo vpravo vedle osobního vozu Škoda, pročež odsouzený T. prudce vybočil doprava a narazil vozem Škoda do přední levé části civilního hlídkového vozu. Odsouzený T. znovu zvýšil rychlost, kličkoval a projel zatáčku ve tvaru písmene S v U., kde dostal smyk, čímž znovu ztratil rychlost, takže se ho policejní důstojník B. a hlavní policejní inspektor R. pokusili předjet civilním hlídkovým vozem zleva. Když se ocitli na stejné úrovni jako vůz Škoda, T. se podíval na úředníky a několikrát prudce odbočil svým vozem doleva, aby civilní hlídkový vůz vytlačil ze silnice. Policejní důstojník B. jako řidič civilního hlídkového vozu částečně uhnul doleva na krajnici a prudce zabrzdil. Přesto T. narazil levou zadní stranou vozidla Škoda do pravé přední části civilního hlídkového vozidla, ztratil kontrolu nad vozidlem Škoda, otočil se i s vozidlem a narazil na levé straně silnice do oplocení pozemku z žulových sloupků a palisád usedlosti T. ve vlastnictví B. K. Poté vozidlo smykem jelo doprava a zastavilo se o zahradní plot a živý plot usedlosti č. ... na pravé straně vozovky. Odletující žulové kameny na levé straně vozovky narazily do osobního vozidla VW Polo, SPZ ... v hodnotě 5.700 € odstaveného u usedlosti č. ... a poškodily jej. Poškozené R. B. tím vznikla škoda ve výši 3024 E. Civilní hlídkové vozidlo VW Passat, SPZ ... v hodnotě 13.400 € bylo silně poškozeno masivním zdeformováním levé i pravé strany vozidla. Vznikla na něm věcná škoda ve výši 8.800,74 €. Osobní vozidlo Škoda bylo nárazem otevřeno vpředu i vzadu. Bylo totálně zničené (náklady na opravu 25.842,44 €). Odsouzený svým chováním minimálně akceptoval poškození civilního hlídkového vozidla VW Passat a ohrožení policejních úředníků B. a R. i dalších úředníků podílejících se na stíhání.
Z obsahu citovaných rozhodnutí dále vyplývá, že odsouzený byl v minulosti držitelem řidičského oprávnění, které mu bylo odebráno.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (minimálně trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku, obecného ohrožení podle §272 tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně majetku, života a zdraví lidí a zájmu na řádném výkonu rozhodnutí soudů a dalších orgánů veřejné moci a na vykázání. Jednal přitom v takovém rozsahu (odcizil osobní vozidlo, dopustil se činu s dalším spolupachatelem, ohrozil značný počet účastníků silničního provozu), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2015
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch