ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.140.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 140/2014-65
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. února 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky K. H. , rozsudkem Zemského soudu ve Stuttgartu, Spolková republika Německo, ze dne 22. 10. 1998, sp. zn. 4 KLs 230 Js 8137/98.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu ve Stuttgartu, jenž nabyl právní moci ve vztahu ke K. H. dne 30. 10. 1998, byl K. H. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli malém množství a nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nikoli malém množství a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let.
Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu ve Stuttgartu tím, že spolu s odděleně stíhaným V. K. převezli v šesti případech z pověření osoby albánské národnosti přezdívané M., organizující obchod s omamnými prostředky, od srpna 1997 z České republiky do oblasti města S. ve Spolkové republice Německo bez příslušného povolení a za účelem dalšího prodeje heroin. Pro převozy použili dva osobní automobily Opel Askona, upravené pro skrytí drogy. Za každý přepravený kilogram heroinu obdrželi odměnu ve výši 1.000 DM. Drogu po převzetí od M. převáželi v balíčcích po 500 g, ukrytých ve dveřích vozidla a oproti kupní ceně ji předávali odběratelům. Konkrétně tak přepravili v srpnu 1997 a na začátku podzimu 1997 vždy 1 kg heroinu s podílem heroinhydrochloridu 14 % a 10 % k předání ve městě B., v pozdním podzimu 1997 2 kg a kolem Vánoc 1997 1 kg heroinu s podílem heroinhydrochloridu 14 % k předání v lesním úseku mezi obcemi O.-Z. a S. Před Vánocemi 1997 pak přepravili 1 kg heroinu s podílem heroinhydrochloridu 10 % k převzetí v centru S. a dne 26. 1. 1998 celkem 3,948 kg heroinu s podílem heroinhydrochloridu 14 % k převzetí okolo 16:30 hod. v lesním úseku u obce P. Krátce po posledním předání látky byl odsouzený H. i ostatní přítomné osoby zadrženi.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Nejvyšší soud v dané věci již jednou rozhodl usnesením ze dne 12. 2. 2003, sp. zn. 11 Tcu 6/2003, tak, že se podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení jmenovaného rozsudkem Zemského soudu ve Stuttgartu, Spolková republika Německo, ze dne 22. 10. 1998, sp. zn. 4 KLs 230 Js 8137/98, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli malém množství a nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nikoli malém množství podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o drogách, §25 odst. 2, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo v šesti případech, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let.
Účinky tohoto rozhodnutí spočívají v tom, že se na citované odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky a jsou proto stejné, jako v případě současné právní úpravy, podle níž byl podán nyní projednávaný návrh Ministerstva spravedlnosti.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud nyní projednávanému návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2015
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch