ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.15.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 15/2015 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 18. března 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. G. S. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení G. S., rozsudkem Zemského soudu Linz ze dne 8. 4. 2013, sp. zn. 20 Hv 15/13a, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže vloupáním za účelem obživy podle §127, §129 č. 1, §130, 4. případ, §12, 3. případ, trestného činu trvalého odebrání věci jako spolupachatel podle §135 odst. 1, §12, 3. případ, trestného činu omezení užívání veřejné listiny podle §229 odst. 1, §12, 3. případ a trestného činu odcizení bezhotovostního platebního prostředku podle §241e odst. 3, §12 3. případ rakouského tr. zákoníku, za které mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Linz ze dne 8. 4. 2013, sp. zn. 20 Hv 15/13a, který nabyl právní moci dne 12. 4. 2013, byl obv. G. S. uznán vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a za které mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu Linz se G. S. (zkráceně řečeno) ve vědomé součinnosti se spolupachateli R. C., L. Š. a J. K. vloupal do osobních vozidel a v součinnosti s nimi odcizil v těchto vozidlech movité věci (jednalo se ve dvou případech o dámské kabelky a v jednom případě o navigaci zn. Garmin), a to s úmyslem obstarat si touto opakovanou trestnou činností zdroj příjmů. Odcizením výše uvedených věcí, poškozeným osobám zcizili nejenom hodnotné věci, ale v rámci nich také finanční i bezhotovostní platební prostředky (bankovní a kreditní karty), a dále další veřejné listiny – zejm. řidičské průkazy, osvědčení o technickém průkazu, v jednom případě také invalidní průkaz, průkaz seniora a průkaz o implantátu).
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-454/2014-MOT-T/8 ze dne 28. 1. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 2. 2. 2015.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený G. S. je občanem České republiky, byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestný čin neoprávněného opatření, padělání, pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že odsouzený se po vzájemné dohodě s ostatními spolupachateli během jednoho dne dopustil krádeží movitých věcí vloupáním do tří osobních automobilů a poškozeným osobám způsobil nejenom škodu hmotnou a finanční, ale také je omezil v užívání bezhotovostních platebních prostředků a dalších zcizených průkazů. Tomu odpovídá druh a výměra uloženého trestu odnětí svobody, která je shodná s českou právní úpravou.
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. G. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. března 2015
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman