ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.171.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 171/2014-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 18. března 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení státního občana České republiky J. B., rozsudkem Zemského soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 20. 4. 2012, sp. zn. 1 Ks 500 Js 6810/11, pokud jím byl uznán vinným trestným činem pokusu o vraždu v souběhu s těžkou loupeží a nebezpečným ublížením na těle hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 20. 4. 2012, sp. zn. 1 Ks 500 Js 6810/11, který nabyl právní moci dne 22. 1. 2013, byl J. B. uznán vinným trestným činem pokusu o vraždu ve skutkové jednotě s těžkou loupeží a nebezpečným ublížením na těle a současně vědomým řízením bez řidičského průkazu a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let a 4 (čtyř) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu Görlitz se odsouzený dopustil uvedené trestné činnosti tím, že
dne 25. 4. 2011 v E., podle předchozího záměru zmocnit se osobního auta VW Golf s úřední poznávací značkou …, prodat ho, aby si tak obstaral prostředky na nákup drog, udeřil poškozeného důchodce N. R. do obličeje. Když poškozený upadl na zem, vtáhl poškozeného do garáže k autu, spoluobviněný K. zavřel podle dohody zvenku garážová vrata, aby volání o pomoc neslyšel náhodou nějaký kolemjdoucí uživatel garáže. V garáži odsouzený B. bil dále na zemi na zádech na betonové podlaze ležícího poškozeného. Současně ho prohledával a hledal klíče od vozu VW Golf. Poté, co odsouzený B. našel klíče od auta, chtěl nastoupit do auta. Poškozený stále ležící na zemi se mu v tom snažil již nezjištěným způsobem zabránit. Aby se dostal k držení vozu, kopal odsouzený poškozeného silně do obličeje botou s tvrdou podrážkou tak dlouho, až odpor poškozeného ustal a tento ztratil vědomí. Odsouzený B. se dostal do auta a nastartoval motor, spoluobviněný K., který zatím čekal venku, slyšel přitom rány B. a bolestný křik poškozeného, nyní otevřel garážová vrata, B. vycouval z garáže, K. se posadil na místo spolujezdce. Těžce poraněného a silně krvácejícího bezvědomého poškozeného ponechali obvinění, aby si sám pomohl. Oba spoluobvinění přejeli asi 2 km k hraničnímu přechodu E. a potom přejeli autem do České republiky, přičemž odsouzený B. neměl řidičský průkaz. V příštích dnech prodal odsouzený B. auto VW Golf českému překupníkovi, přitom získal 25.000 českých korun, v přepočtu 1.000,00 Eur a rozdělil se se spoluobviněným K. Silně krvácející poškozený po nabytí vědomí a navzdory těžkým zraněním byl schopen ujít pěšky několik set metrů domů. Vzhledem k okamžitému nasazení intenzivní lékařské péče, mohl být život poškozeného zachráněn. Při trestném činu utrpěl poškozený život ohrožující zlomeniny obličejové části lebky. V důsledku četných operací mohla být plně obnovena tvář poškozeného. Nicméně poškozený stále vidí dvojitě v důsledku významného poranění očí. Kompletní obnova není dosažitelná ani následnými operacemi. Kromě toho trpí, a to zejména v noci, úzkostnými stavy.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-792/2011-MOT-T/22 ze dne 19. 11. 2014 návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 21. 11. 2014.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin pokusu o vraždu podle §140, trestný čin loupeže podle §173, trestný čin ublížení na zdraví podle §146 trestního zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně lidského života, ochraně osobní svobody, ochraně lidského zdraví a majetku. Vysoká společenská škodlivost jeho trestné činnosti spočívá v tom, že se snažil opatřit si prostředky pro sebe z důvodu své drogové závislosti použitím násilí vůči druhé osobě, úmyslnými útoky na zdraví a život poškozeného. Jednal přitom takovým způsobem, že lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. března 2015
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman