Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.01.2015, sp. zn. 11 Tcu 182/2014 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.182.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.182.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 182/2014-21 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 28. ledna 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů , a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. M. rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakousko, ze dne 22. 3. 2013, sp. zn. 153 Hv 19/13f, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň byl J. M. uznán vinným trestnými činy výdělečné těžké krádeže, částečně dokonané, částečně ve stadiu pokusu, a podílnictví věci a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti jedna měsíců. Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň tím, že spolu s J. M. ve Vídni odcizili následující věci, a to 1. J. M. dne 5. 4. 2012 firmám PETERUN, DEICHMANN SPORT OUTLET a SPORTS EXPERTS oděvy v celkové hodnotě 2.012,14 €, a potraviny, parfémy, další kosmetiku a alkoholické nápoje blíže nezjištěným oprávněným osobám v nezjištěné hodnotě tak, že je ukryl do batohu anebo kufru a prodejny opustil, přičemž J. M. následně téhož dne, ačkoli věděl, že se jedná o odcizené předměty, napomáhal s jejich dalším prodejem, 2. dne 23. 4. 2012 společně firmě HERVIS čtyři trička v celkové hodnotě 100 € a dalším blíže nezjištěným oprávněným osobám v dalších obchodech kosmetiku, šperky, potraviny, oděvy a další ceniny tak, že je ukryli do připraveného cestovního kufru a opustili obchody, aniž by tyto předměty zaplatili 3. firmě MÜLLER a. dne 13. 2. 2013 společně s neznámou spolupachatelkou celkem 20 parfémů různých značek v celkové hodnotě 1.267,40 € tak, že je ukryli pod bundy a opustili obchod, aniž by zboží zaplatili, b. dne 15. 2. 2013 celkem 30 parfémů různých značek v celkové hodnotě 1.768,60 € tak, že je ukryli pod bundy a opustili obchod, aniž by zboží zaplatili, 4. J. M. se dne 22. 2. 2013 pokusil odcizit firmě INTERSPORT EYBL bundu značky Jack WOLFSKIN v hodnotě 229,99 € tak, že odstranil bezpečnostní prvek, oblékl si bundu na sebe a chtěl opustit obchod, přičemž byl zpozorován a zadržen paní N. E., takže zůstalo pouze u pokusu. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie , přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku, podílnictví podle §214 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (dopustil trestné činnosti s dalšími spolupachateli, opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. ledna 2015 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/28/2015
Spisová značka:11 Tcu 182/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.182.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19