ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.40.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 40/2015-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 24. září 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. CH. , rozsudkem Zemského soudu Wiener Neustadt, Rakousko, ze dne 10. 5. 2010, sp. zn. 36 Hv 70/09g, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Wiener Neustadt byl A. Ch., uznán vinným trestným činem těžké výdělečné krádeže vloupáním v rámci zločinného spolčení, částečně dokonané, částečně ve stádiu pokusu, a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Wiener Neustadt tím, že
1. mezi 7. 11. 2007 a 8. 11. 2007 ve Wartbergu ob der Aist vypáčil dveře skladové haly firmy Proxxon a odcizil nářadí v hodnotě 87 515,15 €,
2. dne 24. 4. 2008 v Marchtrenku vypáčil dveře budovy firmy Wintex a odcizil motocyklistické příslušenství v hodnotě 41 492,60 €,
3. s dalšími spolupachateli dne 23. 7. 2008 v Gloggnitzu vypáčili posuvná vrata a další dveře skladové haly firmy Jaklin a odcizili nářadí a přístroje v hodnotě 42 344,06 €,
4. mezi 8. 5. 2008 a 9. 5. 2008 v Oberwartu vylomil dveře budovy firmy ToolPark a pokusil se odcizit nářadí v hodnotě cca 26 000 €,
5. mezi 12. 5. 2008 a 13. 5. 2008 v Engelhartsstettenu vytlačil posuvný rám a vylomil dveře budovy firmy Maresch a pokusil se odcizit věci.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (dopustil se trestné činnosti opakovaně, s dalšími spolupachateli, hodnota věcí, které odcizil nebo se pokusil odcizit, přesahuje hranici škody velkého rozsahu), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. září 2015
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu