ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.48.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 48/2015-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. června 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky M. R., roz. Č. , rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 1 Ls 113 Js 6426/12, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 2. 4. 2012, sp. zn. 3 Ds 158 Js 1132/12, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 1 Ls 113 Js 6426/12, který nabyl právní moci dne 7. 11. 2012, byla M. R. uznána vinnou trestným činem nedovoleného zacházení s omamnými a psychotropními látkami v 31 případech, podle zákona o omamných a psychotropních látkách německého trestního zákona, a odsouzena k nepodmíněnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 1 (jednoho) měsíce, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) měsíců, uloženého jí rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 2. 4. 2012, sp. zn. 3 Ds 158 Js 1132/12, který nabyl právní moci dne 3. 8. 2012.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená M. R. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že ačkoliv jí bylo známo, že nemá povolení Spolkového ústavu pro léčiva a léčebné výrobky k nabývání a nakládání s omamnými a psychotropními látkami, v již blíže neurčené době od 1. května 2011 do 24. ledna 2012 koupila v B. od zvlášť stíhaného S. K. v M., nejméně v osmnácti případech po 0,5 a 2 gramech pervitinu za cenu 100,- euro za gram, v úmyslu si prodejem nakoupené omamné látky zajistit nikoli přechodný zdroj příjmů. Naposledy tímto způsobem koupila od S. K. ve shora uvedeném množství ve dnech 25. 1., 26. 1., 29. 1., 30. 1., 1. 2., 28. 2., 29. 2. kolem 10:00 hodin, 1. 3., 4. 3., 5. 3., 7. 3., 16. 3. a 17. 3. 2012 po 0,5 a 2 gramech pervitinu určeného buď k dalšímu prodeji nebo pro vlastní potřebu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená M. R. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
Pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 1 Ls 113 Js 6426/12, pro skutek, v němž je spatřován trestný čin nedovoleného zacházení s omamnými a psychotropními látkami v 31 případech, podle zákona o omamných a psychotropních látkách a německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku).
Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně skutků z rozsudku Obvodového soudu Bayreuth,, Spolková republika Německo, ze dne 2. 4. 2012, sp. zn. 3 Ds 158 Js 1132/12, v nichž je spatřován trestný čin padělání listiny ve 4 případech, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, jenž vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu podle §350 tr. zákoníku). Trestná činnost, za níž byla M. R. tímto rozsudkem odsouzena spočívala v podstatě v tom, že
1) v souvislosti s konáním odvolacího řízení vedeného proti její osobě u Zemského soudu Bayreuth pod sp. zn. 2 Ns 158 Js 13855/11, se prostřednictvím své obhájkyně paní Nicklis omluvila z důvodu údajné nemoci, přičemž předložené lékařské potvrzení opatřené nečitelným razítkem profesora Dr. Hennkinga, který pod bodem diagnózy na potvrzení pouze uvedl „diagn. laparoskopii“, bylo paděláno doplněním o další nepravdivé údaje: „Rakovina střev, zánět jater, nárůstky". Odsouzená, která věděla, že obsah potvrzení ohledně uvedené diagnózy je nepravdivý a je padělané, zamýšlela jeho předložením oklamat soud,
2) dne 2. 2. 2012 v souvislosti s konáním odvolacího řízení před Zemským soudem Bayreuth odsouzená opětovně předložila lékařské potvrzení vystavené a podepsané Prof. Dr. med. Mesut, obsahující nepravdivé údaje, kdy pod bodem „Diagnóza“ bylo uvedeno: „Peritoneální adheze, chronická adnexitis a zánět jater LSK, podráždění apendixu, rakovina střev 2, stav pozitivní, alergie na penicilin“. Ačkoliv věděla, že obsah potvrzení ohledně uvedené diagnózy je nepravdivý a je padělané, zamýšlela jeho předložením oklamat soud, že diagnózu stanovil lékař, prof. Dr. med. Mesut,
3) dne 6. 6. 2011 v úmyslu oklamat pracovníky pracovního úřadu v Bayreuthu, Spinnereistra βe 6, o trv ání pracovní neschopnosti, předložila kopii potvrzení o pracovní neschopnosti vystavené a podepsané Dr. Wolfgangem Hennigem, ve znění, že byla nemocná do 26. 6. 2011, ačkoliv ve skutečnosti bylo potvrzení vyhotoveno ve znění, že pracovní neschopnost trvala pouze do 30. 5. 2011,
4) dne 23. 8. 2011 předložila pracovnímu úřadu v Bayreuthu, Spinnereistra βe 6, potvrzen í stomatoložky Dr. Vargy Reinhardt, osvědčující, že ji navštívila dne 18. 8. 2011·v době od 08:00 do 19:00 hodin, ačkoliv ve skutečnosti bylo potvrzení podepsané Dr. Vargou Reinhardt a opatřené jejím razítkem, vystaveno na dobu od 08:00 do 09:00 hodin. Také v tomto případě bylo odsouzené, která měla v úmyslu oklamat pracovníky pracovního úřadu o skutečné době lékařského ošetření, známo, že je potvrzení padělané.
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená M. R. se pro svůj finanční prospěch podílela na obchodování s omamnými látkami (pervitinem), když tyto bez povolení držela a podílela se i na jejich distribuci. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž se dopustila jednání, jímž ohrozila důvěru v pravost a pravdivost veřejných listin a zpochybnila důvěryhodnost lékařských zpráv před orgány státní moci. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována jednak druhem nalezené drogy, délkou doby, po kterou drogu distribuovala, jakož i tím, že padělanými listinami se vykazovala ve více případech. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byla ve Spolkové republice Německo již v minulosti odsouzena. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. června 2015
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu