ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.5.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 5/2015 -62
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. února 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, R. L., rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 1 Ls 268 Js 9932/12, a to při zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 1 Ls 268 Js 12297/11, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 1. 10. 2012, sp. zn. 2 Ns 268 Js 12297/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 1 Ls 268 Js 9932/12, který nabyl právní moci téhož dne, byl R. L. uznán vinným trestným činem křivého obvinění v souběhu s pokusem o zmaření trestu, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 1 Ls 268 Js 12297/11, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 1. 10. 2012, sp. zn. 2 Ns 268 Js 12297/11, který nabyl právní moci téhož dne.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. L. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 16. 8. 2012 mezi 9.30 hod. a 10.30 hod. v prostorách Policejní inspekce B.-M. v řízení u Státního zastupitelství B., sp. zn. 268 Js 12297/11, v rámci dodatečného výslechu před vyslýchajícím policistou, svědkem vrchním policejním komisařem H. z Policejní inspekce B.-M., uvedl, že zvlášť stíhaná L. P. nebyla přítomna u žádného z žalovaných skutků projednávaných ve věci vedené u Obvodového soudu Bayreuth pod sp. zn. 1 Ls 268 Js 12297/11. Zejména vypověděl, že nebyla účastna trestného jednání v H., ale na tomto se podílela jistá M. Z., která je údajně L. P. podobná, a proto si ji svědek S. spletl. Věděl přitom, že tato tvrzení neodpovídají pravdě, když svou výpovědí chtěl dosáhnout, aby bylo zahájeno řízení proti M. Z. a L. P. nebyla odsouzena. K jejímu odsouzení pro dvojí pokus o závažnou krádež v organizované zločinecké skupině však přesto dne 9. 5. 2012 došlo, přičemž jí byl uložen podmíněný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 5 měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. L. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
Pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 1 Ls 268 Js 9932/12, týká se skutku, který vykazuje znaky přinejmenším trestného činu křivého obvinění podle §345 tr. zákoníku. Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně odsouzení za pokus trestného činu závažné krádeže v organizované skupině ve třech případech rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 1 Ls 268 Js 12297/11, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 1. 10. 2012, sp. zn. 2 Ns 268 Js 12297/11 , jenž vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku). Trestná činnost za niž byl R. L. tímto rozsudkem odsouzen a blíže popsaná v bodech 1) až 3) rozsudku spočívala v podstatě v tom, že R. L., V. S. a zvlášť stíhaní L. P., T. L. a minimálně další neznámý spolupachatel s nápadným tetováním na krku, se v úmyslu si trestnou činností - krádežemi páchanými ve Spolkové republice Německo - opatřovat nikoli přechodný zdroj příjmů, dohodli podnikat pravidelné cesty z České republiky do Spolkové republiky Německo a zde odcizovat ve velkém množství hodnotné parfémy, kosmetiku z drogerií, jakož i hodnotné nářadí z prodejen se stavebním materiálem a toto zboží převážet do České republiky za účelem jeho zpeněžení. Rozdělení rolí spolupachatelů při páchané trestné činnosti spočívalo v tom, že jeden nebo dva z nich shromažďovali lup v nákupním koši, který odkládali na skrytém místě v prodejně, odkud měl být následně jinými spolupachateli vložen do přinesených tašek a odnesen, přičemž úlohou dalších spolupachatelů bylo odvést pozornost prodavačů. Za tím účelem a po předchozí dohodě:
1. dne 30. 6. 2011 kolem 13.15 hod. se R. L. a zvlášť stíhaní T. L. a L. P. vydali do prodejny OBI v obci H., W., se záměrem odcizit zde hodnotné nářadí značky Fiskars. R. L. a T. L. společně vyndali z regálů nářadí v celkové hodnotě 854,60 euro, které měla poté L. P. pomocí tašky přivezené v nákupním košíku nepozorovaně vynést z obchodu. Když zpozorovala svědka S., který jako domácí detektiv počínání gangu zpozoroval, otočila se s nákupním vozíkem a oproti původnímu záměru žádné odložené předměty nevzala. Kořist byla později nalezena ve dvou úkrytech v úseku tzv. studené haly a v úseku tapet. R. L. a T. L. byli zadrženi personálem prodejny OBI a po zjištění totožnosti byli policií propuštěni,
2. dne 25. 10. 2011 kolem 16.55 hod. se na základě předchozí domluvy R. L., V. S., L. P. a další dosud neznámý spolupachatel s nápadným tetováním na krku vydali do prodejny firmy Douglas v R. v B., H., v úmyslu odcizit zde parfémy a kosmetiku značné hodnoty. Za tím účelem shromáždil R. L. lahvičky s parfémy a kosmetiku v hodnotě 1 064,90 euro v nákupním koši, který odložil v zadní části prodejny vedle regálu, zatímco se V. S. v úmyslu odpoutat její pozornost, radila s prodavačkou N. L. Neznámý spolupachatel a L. P. se následně vydali do obchodu, aby připravené zboží odnesli a za tím účelem si s sebou přinesli tašku, do které chtěli zboží uložit. Zatímco neznámý spolupachatel se vydal k odstavenému nákupnímu koši a otevřel tašku, L. P. si mezitím z důvodu odvrácení pozornosti nechávala od personálu prodejny radit. Protože si však pachatelé všimli, že jsou sledováni domácím detektivem B., obchod společně opustili a zboží tam oproti svému záměru zanechali,
3. dne 14. 11. 2011 kolem 16.00 hod. se R. L. a V. S. vydali do prodejny firmy M. v R. v B., H., se záměrem odcizit zde parfémy a kosmetiku značné hodnoty. Za tímto účelem shromáždila odsouzená S. lahvičky s parfémy a kosmetiku v hodnotě 1 669,20 euro v nákupním košíku, který odložila v oddělení psacích potřeb, odkud je chtěli v nestřežený okamžik odvézt a následně si toto zboží ponechat. Protože si však všimli, že jsou sledováni personálem prodejny, prodejnu opustili a zboží zde oproti svému záměru zanechali.
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. L. se jednak pro svůj prospěch podílel na jednání, kterým chtěl způsobit vyšší škodu na cizím majetku, jednak porušil zájem na ochraně každé osoby před lživým obviněním z trestného činu. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se majetkové trestné činnosti dopustil v rámci organizované skupiny, jakož i způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl v České republice již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost opakovaně odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. L. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2015
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík