ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.51.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 51/2015-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. července 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky B. V. , rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x , hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky P. Ch. , rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x, a to pro trestné činy závažné krádeže a omezení užívání veřejné listiny, podle trestního zákona Rakouské republiky, a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců , hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky P. Ch., rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x, a to pro trestný čin nedovoleného ozbrojování, podle zákona o zbraních a trestního zákona Rakouské republiky, a tomuto odpovídající část trestu v trvání 3 (tří) měsíců, se zamítá.
III. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky P. Ch. , a B. V. , rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 38 Hv 15/14t, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x, který ohledně P. Ch. nabyl právní moci dne 5. 12. 2013 a ohledně B. V. dne 27. 2. 2014, byl B. V. uznán vinným trestným činem závažné krádeže za účelem obživy vloupáním a P. Ch. trestným činem závažné krádeže [ad. I./1), 2) rozsudku], oba odsouzení trestným činem omezení užívání veřejné listiny [ad II. rozsudku], a P. Ch. rovněž trestným činem nedovoleného ozbrojování [ ad III. rozsudku], podle trestního zákona a zákona o zbraních Rakouské republiky. Za to byl B. V. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců a P. Ch. v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 38 Hv 15/14t , který nabyl právní moci téhož dne, byli B. V. a P. Ch. uznáni vinnými trestným činem závažné krádeže za účelem obživy vloupáním, podle trestního zákona Rakouské republiky, za což byli odsouzeni k dodatečným trestům odnětí svobody, a to B. V. v trvání 1 (jednoho) roku a P. Ch. v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x se odsouzení dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že:
I.
v úmyslu se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, odcizili cizí movité věci v hodnotě převyšující 3.000,- EUR, přičemž B. V. tak jednal se záměrem opakováním závažných krádeží si zajistit trvalý zdroj příjmů:
1 . v noci na 26. 9. 2013 v L., oba odsouzení po vzájemné dohodě odcizili J. S. přívěs zn. Jubau, včetně na něm se nacházejících sádrokartonových desek v přesně nezjištěné hodnotě, převyšující však částku 3 000,- EUR,
2 . v době od 5. 5. do 6. 5 2013 v W. a. d. T. odcizil B. V. K. P. G. jednonápravový přívěs zn. Niewiadow, včetně na něm se nacházejícího skútru značky VESPA v celkové hodnotě 5.500,- EUR, a to tak, že vylomil zámek, kterým byl přívěs zajištěn,
II.
v noci na 26. 9. 2013 oba odsouzení po vzájemné dohodě demontovali (odcizili) dvě registrační značky z vozidla M. K., které poté namontovali na vozidlo zn. Seat Toledo P. Ch., kterým odcizený přívěs zn. Niewiadow převáželi, čímž omezili užívání listiny, kterou nebyli oprávněni disponovat, s úmyslem zabránit prokázání práva, právního vztahu nebo skutečnosti v právním styku,
III.
v době od 25. 9. do 26. 9. 2013 v L., P. Ch., ačkoliv neměl úřední povolení k dovozu, držení nebo nošení zakázané zbraně podle zákona o zbraních Rakouské republiky, neoprávněně, i když z nedbalosti, držel zakázanou zbraň - teleskopický obušek.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 38 Hv 15/14t, se oba odsouzení dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že po vzájemné dohodě a se záměrem pácháním krádeží se neoprávněně obohatit, odcizili, částečně vloupáním, cizí movité věci v hodnotě převyšující 3.000,- EUR, tím, že:
I.
dne 1. 9. 2013 ve W. odcizili ke škodě podniku W. zaparkovaný, nezajištěný centrální osový návěs v hodnotě 4.000,- EUR, zn. „Fitzl“,
II.
v noci na 4. 9. 2013 ve W.:
1. odcizili poškozenému R. F. neuzamčené osobní vozidlo zn. VW Golf v hodnotě 7.000,- EUR a nezajištěný přívěs, v hodnotě 1.000,- EUR,
2. poškozené I. K. za použití násilí odcizili osobní vozidlo zn. Mitsubishi Pajero v hodnotě 1.500,- EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že P. Ch. a B. V. jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona zamítne.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení obou obviněných rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x, pro jednání, v němž jsou spatřovány trestné činy závažné krádeže a závažné krádeže za účelem obživy vloupáním [ad. I./1), 2) rozsudku] a omezení užívání veřejné listiny [ad. II. rozsudku], podle trestního zákona Rakouské republiky a rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 38 Hv 15/14t , pro jednání, v němž je spatřován trestný čin závažné krádeže za účelem obživy vloupáním, podle trestního zákona Rakouské republiky [ad. I./, II./1), 2) rozsudku], tak v těchto případech se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
S poukazem na shora uvedené však podle Nejvyššího soudu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku, v němž je podle příslušných ustanovení trestního zákona Rakouské republiky spatřován v jednání odsouzeného P. Ch. v v bodě III. rozsudku Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x, trestný čin nedovoleného ozbrojování spočívající v tom, že v době od 25. 9. do 26. 9. 2013 v L. neoprávněně, i když pouze z nedbalosti, držel zakázanou zbraň - teleskopický obušek.
Toto jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky. Proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něj odpovídajícího trestu zamítl.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení B. V. a P. Ch. se opakovaně dopouštěli majetkové trestné činnosti, kterou si chtěli opatřovat nejen přechodný zdroj příjmů, a kterou způsobili vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jejich jednání je zvyšována i tím, že se tohoto dopouštěli ve spolupachatelství, přičemž se jednalo o více útoků. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byli již v minulosti v České republice vícekráte odsouzeni pro majetkovou trestnou činnost. Pokud jde o druh uložených trestů, ze spisového materiálu vyplynulo, že oběma odsouzeným byly již uloženy citelné tresty odnětí svobody.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu P. Ch., ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, činí trest odnětí svobody uložený rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x v trvání jednoho (1) roku a tří (3) měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků. Nejvyšší soud jinak vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky, ohledně odsouzení B. V. rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. 38 Hv 81/13x a ohledně odsouzení P. Ch. a B. V. rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 38 Hv 15/14t.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. července 2015
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu