ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.60.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 60/2015-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. srpna 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky J. T. podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení J. T. rozsudkem Zemského soudu v Málaze ze dne 25. 6. 2004, sp. zn. 5/03 (souhrnný spis č. 2/03), kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu falšování platebního prostředku, pokračujícího podvodu s dokladem totožnosti a pokračujícího trestného činu podvodu podle čl. 74, čl. 77, čl. 248 odst. 2, čl. 249, čl. 386 odst. 1, čl. 387, čl. 390 odst. 1 – 2 a čl. 392 španělského tr. zákoníku, za které mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Málaze ze dne 25. 6. 2004, sp. zn. 5/03 (souhrnný spis č. 2/03), který nabyl právní moci dne 30. 7. 2004, byl J. T. uznán vinným ze spáchání níže uvedených skutků a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let.
Podle skutkových zjištění tohoto soudu bylo zjištěno, že:
1. J. T. společně s V. C. získali do vlastnictví celkem deset odcizených nebo ztracených kreditních karet, na které prostřednictvím specifického počítačového postupu nahráli do magnetického proužku odcizených karet jiné číslo, než bylo na kartě uvedeno. Tímto způsobem se karty staly plně operativní (neboť číslo, které vykazoval čip na štítku, odpovídalo jinému číslu karty, které bylo získáno, aniž by o tom jeho držitelé měli tušení, a tak nemohli svou kartu předem zablokovat). Seznam karet s původními čísly, jménem původního majitele, společně s čísly a jmény nově nahranými – obsahuje originál rozsudku Zemského soudu v Málaze, sp. zn. 2/2003, z 25. 6. 2004.
2. Vzhledem k tomu, že při platbě kartou je ve Španělsku nutné předložit i doklad totožnosti, vydaný na jméno držitele karty, oba výše jmenovaní padělali dva norské občanské průkazy na jméno P. G. s fotografií J. T. (a další na jméno K. P. L., s fotografií V. C.).
3. J. T. (společně s V. C.) se dne 11. 11. 2002 dostavili do prodejny alkoholu Zapata, kterou vedl A. G., a provedli první nákup za 447,10 EUR a druhý za 2205,60 EUR. Dne 12. 11. 2002 nakoupili v témže obchodu celkem čtyřikrát, a to ve výši 96, 500, 2132 a 1304 EUR. Dne 13. 11. 2002 zde znovu nakoupili alkohol ve výši 152,82 EUR. Ve všech případech se prokázali padělaným občanským průkazem, který odpovídal použité kreditní kartě, a pokaždé nákup podepsali na předložený elektronický doklad.
4. Vzhledem k frekvenci nákupů a k tomu, že byly použity různé karty, uvědomil A. G. policii, která 13. 11. 2002 nařídila sledování, na jehož základě byli oba obvinění zadrženi. V průběhu šetření bylo ještě dodatečně zjištěno, že dne 11. 11. 2002 obvinění provedli ještě jeden nákup v hodnotě 50,- EUR v obchodě s názvem Achat H24-EsCentro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-428/2014-MOT-T/13 ze dne 11. 8. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 13. 8. 2015.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený J. T. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, vykazujícího znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestné činy neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 tr. zákoníku a podvodu podle §209 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že obviněný bez souhlasu oprávněných uživatelů padělal identifikační údaje u deseti platebních karet a následně ještě falzifikoval dva občanské průkazy na norské občany, za účelem nákupu alkoholických nápojů, které hradili prostřednictvím těchto padělaných karet. Tímto způsobem v průběhu tří dnů podvodně získali zboží v celkové hodnotě 6.887,52 EUR. S tím koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
Protože byly splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. T. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2015
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu