ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.61.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 61/2015-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. srpna 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky S. R. , rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 16 Hv 42/10w, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Krems a. d. Donau, Rakouská republika, ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 16 Hv 42/10w, který nabyl právní moci téhož dne, byl S. R. uznán vinným trestným činem částečně dokonané krádeže a částečného pokusu závažné krádeže za účelem výdělku, podle rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu S. R. spáchal trestnou činnost skutky pod bodem I./a), b), c), d) rozsudku v podstatě tím, že po předchozí společné domluvě s T. R. a D. B., a v úmyslu se trestnou činností – krádežemi, neoprávněně obohatit a zajistit si nikoli přechodný zdroj příjmů, odcizili, resp. se pokusili odcizit ke škodě firmy Hofer KG movité věci ve výši 6.656,67 Eur, tedy věci, jejichž hodnota přesahuje částku 3.000,- Eur, a to tak, že
I./
a) dne 12. 4. 2010 v Groβ Gerungs odcizili 547 balen í žvýkaček v hodnotě 1.816,37 Eur,
b ) dne 20. 4. 2010 ve Waidhofenu a. d. Thaya odcizili 595 balení žvýkaček v hodnotě 2.045,30 Eur,
c) dne 23. 4. 2010 asi ve 12.15 hod. ve Schremsu se pokusili odcizit žvýkačky v hodnotě cca 1.800,- Eur,
d) dne 23. 4. 2010 kolem 13,00 hod. ve Gmundu se pokusili odcizit 5 plochých televizních obrazovek v hodnotě 995,- Eur.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený S. R. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený S. R. se dopustil majetkové trestné činnosti, kterou si chtěl opatřovat přechodný zdroj příjmů a kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil společně s dalšími osobami, přičemž se jednalo o více útoků. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplynulo, že v minulosti byl již pro majetkovou trestnou činnost odsouzen v České republice. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení S. R. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2015
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu