ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.73.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 73/2015-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 24. září 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky S. J. , rozsudkem Okresního soudu v Kakanji, Kanton Zenica Doboj, Bosna a Hercegovina, ze dne 23. 6. 2014, sp. zn. 36 0 K 026400 13 K, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kakanji, Kanton Zenica Doboj, Bosna a Hercegovina, ze dne 23. 6. 2014, sp. zn. 36 0 K 026400 13 K, který nabyl právní moci dne 16. 9. 2014, byl S. J. uznán vinným trestným činem zabití ve spojení s pokusem o zabití, podle trestního zákona Bosny a Hercegoviny, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 10 (deseti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený S. J. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 26. 8. 2013 kolem 23:40 hodin v Kakanji, poté co poškození K. M. a S. Š. začali nejprve slovně urážet, a poškozený S. Š. poté obtěžovat sestru odsouzeného S. J., postavili se její manžel V. A. a odsouzený na její obranu, přičemž mezi zúčastněnými došlo ke slovnímu konfliktu. Následně poškozený S. Š. udeřil do hlavy neznámým tvrdým předmětem V. A., který upadl na zem a ztratil vědomí a poškozený K. M. udeřil skleněným popelníkem do hlavy odsouzeného, který ve stavu silného emočního rozrušení s výrazně sníženou schopností uvažování vyvolaného bez vlastního zavinění jednáním poškozeného vůči jeho příbuzným a jeho osobě, vytáhl vystřelovací nůž, který obrátil proti K. M., jenž se jej pokusil dále napadat, došlo mezi nimi ke vzájemné potyčce, přičemž odsouzený v úmyslu usmrtit, bodl K. M. vystřelovacím nožem s délkou ostří 10 centimetrů do oblasti prsou a zad a způsobil mu zranění v formě řezných ran, a to dvě menší v oblasti zadní strany pravé a levé poloviny hrudního koše, jednu v místě levého nadloktí a svalu nadloktí a bodně řeznou ránu na přední pravé polovině hrudního koše, mezižeberních svalů, stěny pravé předkomory a stěny aorty, v důsledku čehož poškozený na následky vykrvácení z důvodu otevření jamky pravé předkomory a aorty na místě zemřel. Poté ve stavu přetrvávajícího silného emočního rozrušení zapříčiněného výše uvedeným napadením, přistoupil odsouzený k poškozenému S. Š., který se v mezidobí fyzicky střetl s V. A. a stejným vystřelovacím nožem v úmyslu usmrtit, jej bodl do oblasti zad a způsobil mu těžká, vícečetná, život ohrožující zranění ve formě bodných ran v oblasti krku, pravého ramene a hrudního koše, v oblasti obou ramen oboustranně s následkem shromáždění vzduchu v pravé prsní části, krvácení v levé prsní části, pro které bylo nutné poškozeného hospitalizovat v Klinickém centru Sarajevo .
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený S. J. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin zabití podle §141 tr. zákoníku, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §141 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený S. J. se dopustil vysoce závažného jednání proti lidskému životu a zdraví, a vědomě tak porušil jednu z nejvíce chráněných hodnot ve společnosti. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že v úmyslu usmrtit, napadl poškozené se zbraní (nožem) a útočil zejména do hrudní oblasti a krku, kde jsou uloženy životně důležité orgány. Této závažné trestné činnosti se pak dopustil vůči dvěma osobám, z nichž jedné svým jednáním způsobil smrt. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení S. J. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. září 2015
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu