ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.83.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 83/2015-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. října 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky I. H. , I. H. a J. K. , rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2013, sp. zn. 7 Ls 325 Js 7049/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2013, sp. zn. 7 Ls 325 Js 7049/13, který nabyl právní moci dne 30. 4. 2014, byli I. H., I. H. a J. K., uznáni vinnými trestným činem krádeže ve zvláště závažném případě, podle německého trestního zákona, a byli odsouzeni každý k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, a to I. H. v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců, I. H. v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců a J. K. v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení I. H., I. H. a J. K. dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že v blíže nezjištěné době od 17,00 hod. dne 14. 6. 2013 do 02,00 hod. dne 16. 6. 2013, společně s R. H. a po jejich vzájemné dohodě poté, co I. H. páčidlem vylomil bránu u skladovacích prostor firmy Heister Logistik GmbH, Am Wolfsgang 1, 54311 Trierweiler, vnikli do jejich prostor, odkud odcizili 251 sad zimních kol s pneumatikami v celkové hodnotě 29.328,89 euro, které naložili do dvou vozidel VW Transporter s českou reg. zn., se záměrem tyto v České republice prodat a zajistit si tak zdroj příjmů. Kolem 06,10 hod. dne 16. 6. 2013 však byli krátce před hraničním přechodem do České republiky, v oblasti Schirdningu, na silnici B 303, kontrolováni a zadrženi.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení I. H. st., I. H. a J. K. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení I. H., I. H. a J. K. se dopustili majetkové trestné činnosti, kterou způsobili značnou škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jejich jednání je zvyšována i tím, že se tohoto dopustili ve spolupachatelství, jakož i způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplynulo, že I. H. a I. H. byli v již minulosti v Německu i v České republice a J. K. v České republice pro majetkovou trestnou činnosti odsouzeni. Pokud jde o druh uložených trestů, ze spisového materiálu vyplynulo, že I. H. a I. H. byly uloženy citelné tresty odnětí svobody a J. K. nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedená odsouzení I. H., I. H. a J. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2015
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu