ECLI:CZ:NS:2015:11.TCU.92.2015.1
sp. zn. 11 Tcu 92/2015-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 21. října 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. Š. , rozsudkem Obvodového soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 4. 7. 2013, sp. zn. 64/2013, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Benátkách, Italská republika, ze dne 4. 7. 2013, sp. zn. 64/2013, který nabyl právní moci dne 16. 10. 2013, byl L. Š. uznán vinným spolupachatelstvím na trestných činech krádeže s přitěžujícími okolnostmi, závažného vyhrožování a nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin, podle italského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 9 (devíti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený L. Š. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 24. 6.2013 v Benátkách Lido, společně s G. W., v úmyslu se obohatit zmocnili se čtyř párů brýlí, které odcizili z výstavní plochy umístěné před obchodem jeho majitele V. M., přičemž poté, kdy je tento začal pronásledovat, jej po jejich dostižení vedeni snahou uniknout trestnímu postihu ohrožovali noži, nezákonně nošenými na veřejnosti, jeden s čepelí dlouhou 12 cm a řezákem s čepelí dlouhou 7 cm, kterými proti němu máchali, přičemž mu též hrozili smrtí a zapálením jeho obchodu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku a nebezpečného vyhrožování podle §353 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. Š. se pro svůj finanční prospěch dopustil jednak majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku, jednak porušil zájem na ochraně jednotlivce proti závažným výhrůžkám. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil s další osobou, jakož i způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplynulo, že byl již v minulosti v České republice i ve Spolkové republice Německo soudně trestán. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2015
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu