ECLI:CZ:NS:2015:11.TDO.1204.2015.1
sp. zn. 11 Tdo 1204/2015-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. října 2015 o dovolání obviněného M. C. N. , proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 11. 2014, sp. zn. 8 To 441/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 5 T 14/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného M. C. N.
odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 6. 2014, sp. zn. 5 T 14/2014, byl obviněný M. C. N. uznán vinným přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl podle uvedeného ustanovení odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen trest propadnutí věci.
Citované rozhodnutí napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 3. 11. 2014, sp. zn. 8 To 441/2014, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Obviněný M. C. N. podal proti usnesení odvolacího soudu prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti, a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 11. 2014, sp. zn. 8 To 441/2014, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř.
Dále bylo třeba posoudit, zda obviněný podal předmětné dovolání včas. V souvislosti s posuzováním této otázky je namístě připomenout, že podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.
Podle §265e odst. 2 tr. ř., jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
V souladu s ustanovením §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve II. stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
K běhu dovolací lhůty je třeba ještě připomenout, že podle ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Přitom podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
Nejvyšší soud také poznamenává, že usnesení odvolacího soudu je zásilkou, kterou je obviněnému nezbytné doručit do vlastních rukou [§64 odst. 1 písm. b) tr. ř.], přitom náhradní doručení podle §64 odst. 2, 4 tr. ř. vyloučeno není. V takovém případě nastanou právní účinky doručení již vznikem tzv. fikce doručení vyplývající z ustanovení §64 odst. 4 tr. ř. (srov. rozhodnutí pod č. 54/2005 Sb. rozh. tr.).
Podle §64 odst. 2 tr. ř. platí, že nebyl-li adresát písemnosti, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. V odst. 4 téhož zákonného ustanovení je potom stanoveno, že nevyzvedne-li si adresát písemnost do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.
Z obsahu trestního spisu vyplývá, že opis usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 11. 2014, sp. zn. 8 To 441/2014, byl obviněnému doručován dne 30. 12. 2014, obálkou typu I. – doručení do vlastních rukou s možností uložení zásilky podle §64 odst. 1, 2 tr. ř. (viz doručenka na č. l. 148 spisu), na adresu B. (pokoj č. ....), P. , kterou obviněný označil jako svou adresu pro účely doručování (viz č. l. 3 a 5 in fine tr. spisu) a v průběhu trestního řízení mu byly písemnosti též doručovány právě na tuto adresu. V této souvislosti je nutno také dodat, že obviněný neuvedl žádnou jinou adresu pro účely doručování, resp. adresu, na které by byl k zastižení. Přitom i u hlavního líčení dne 22. 5. 2014 (viz. č. l. 61a spisu) potvrdil, že jeho současné bydliště je na adrese B. , P. Tato skutečnost též vyplývá z předvolání k hlavnímu líčení na č. l. 35.
Jelikož obviněný nebyl doručujícím orgánem na uvedené adrese, kterou sám označil jako svou adresu pro účely doručování, zastižen, byla předmětná zásilka dne 30. 12. 2014 v souladu s §64 odst. 2, 4 tr. ř. uložena a připravena k vyzvednutí na příslušném poštovním úřadě a obviněnému byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Dovolatel si však zásilku obsahující opis napadeného usnesení v úložné době, tedy do deseti dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, nevyzvedl, a proto byla zásilka dne 12. 1. 2015 zaslána zpět soudu (viz doručenka na č. l. 148 p.v. spisu). Obhájci obviněného JUDr. Václavu Vladařovi byl opis napadeného usnesení doručen dne 27. 11. 2014 prostřednictvím datové schránky.
Popsaná zjištění Nejvyššího soudu odůvodňují závěr, že v posuzované trestní věci bylo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 11. 2014, sp. zn. 8 To 441/2014, obviněnému doručeno podle §64 odst. 2, 4 tr. ř. fikcí, a to konkrétně dne 9. 1. 2015 (pátek). Nutno také zdůraznit, že tzv. fikce doručení nenastává v den vrácení zásilky soudu nebo vhozením písemnosti do schránky, nýbrž uplynutím desetidenní lhůty od uložení zásilky na poště. Skutečnost, že po uplynutí této lhůty dojde k vhození písemnosti do domovní schránky nebo jejímu navrácení odesílajícímu soudu již nemá z hlediska institutu doručení žádné právní účinky. Žádné právní účinky z hlediska doručení nemá ani fakt, že se soud prvního stupně nadále pokoušel doručit obviněnému předmětnou zásilku, přičemž k jejímu faktickému převzetí obviněným došlo teprve dne 28. 5. 2015, kdy si obviněný osobně u soudu prvního stupně vyzvedl opis dovoláním napadeného usnesení. Obviněnému tak dvouměsíční lhůta od nejpozdějšího doručení (jeho tehdejšímu obhájci bylo předmětné rozhodnutí doručeno již dne 27. 11. 2014) pro podání dovolání proti tomuto usnesení uplynula dne 9. 3. 2015 (pondělí).
V návaznosti na skutečnosti stručně rozvedené shora Nejvyšší soud konstatuje, že bylo-li dovolání obviněného proti usnesení soudu odvolacího soudu podáno dne 27. 7. 2015 prostřednictvím datové schránky u Okresního soudu Plzeň - město (č. l. 177-8 spisu), bylo podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. ř., resp. že tato lhůta nebyla zachována ani podle ustanovení §265e odst. 3 tr. ř.
Je přitom nutno zdůraznit, že zákon (§265e odst. 4 tr. ř.) bez výjimky, tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení, a to vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému rozhodnutí, a období, v němž by mohlo být pravomocné rozhodnutí ještě tímto způsobem zpochybněno, nelze dále prodlužovat.
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného jako opožděné odmítl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. října 2015
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík