ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1332.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 1332/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce J. M., zastoupeného JUDr. Irenou Smítkovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Střelecká č. 26, proti žalovanému DIAMO, státní podnik se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Máchova č. 201, IČO 000 02 739, odštěpnému závodu Správa uranových ložisek Příbram, zastoupenému JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, 28. října č. 184, odškodnění pracovního úrazu, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp.zn. 8 C 156/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2014 č.j. 23 Co 418/2014-203, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení
3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Dagmar Říhové, advokátky se sídlem v Příbrami, 28. října č. 184.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25.11.2014 č.j. 23 Co 418/2014-203 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. k otázce příčinné souvislosti následků pracovního úrazu se vznikem škody např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.9.2013, nebo rozsudek nejvyššího soudu ze dne 11.3.2008 sp. zn. 21 Cdo 2044/2007, případně k uvedené otázce obdobně též závěry v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2013 sp. zn. 21 Cdo 3621/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2014 sp. zn. 21 Cdo 2643/2014 k otázce další výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdy zaměstnanec není schopen pro obecné onemocnění vykonávat původní práci] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Dovolatel dále zpochybňuje skutková zjištění, na nichž soud prvního stupně a poté i odvolací soud založil svůj závěr o tom, že u žalobce došlo k takové změně poměrů, která další výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neumožňuje.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. května 2015
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu