ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.1745.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 1745/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce Mgr. A. K. , zastoupeného JUDr. Květoslavou Vítkovou, advokátkou se sídlem v Brně-Králově Poli, Drobného č. 317/58, proti žalované České republice - Ministerstvu obrany se sídlem v Praze 6, Tychonova č. 221/1, IČO 60162694, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 127/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. září 2014, č. j. 23 Co 299/2014-86, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2014, č. j. 23 Co 299/2014-86, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. (dovolatel toliko odkázal na ustanovení §237 o. s. ř. s tím, že „dovolání je přípustné, když žalobce dovoláním napadá nesprávné právní posouzení věci samé“, aniž by vůbec vylíčil, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pro uvedený nedostatek pokračovat. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu musí být z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v ustanovení §237 o. s. ř. je podle mínění dovolatele splněn, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněné pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, ročník 2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014).
Kromě toho byl v dovolání uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. [namítá-li dovolatel, že odvolací soud při svém rozhodování „nedodržel ustanovení §132 o. s. ř.“, neboť nepřihlédl k důkazům provedeným „svědeckými výpověďmi zástupců žalované“, jakož i „opomenutím jejich vzájemné souvislosti“, a že odvolacím soudem „provedený důkaz rozkazem ředitele Úřadu č. 71“ je „irelevantní - potvrzuje pouze výslovné ustanovení Organizačního řádu žalované“, zpochybňuje tím hodnocení důkazů soudem a z toho vyplývající skutková zjištění soudu, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dopisem ze dne 18. 5. 2012 je platná]; také pro tento nedostatek nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu