ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.2500.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 2500/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v exekuční věci oprávněného Sampa Invest , s. r. o. se sídlem v Praze 1 - Josefově, Maiselova č. 38/15, IČO 27107515, zastoupeného Mgr. Petrem Řehákem, advokátem se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Domažlická č. 1256/1, proti povinnému M. D. , zastoupenému JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem se sídlem Hradci Králové, Střelecká č. 437/4, za účasti manželky povinného M. D., zastoupené Mgr. Alešem Miklem, advokátem se sídlem v Turnově, Palackého č. 211, a věřitele Komerční banky, a. s. se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, pro 10.144. 950,10 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka se sídlem Exekutorského úřadu v Praze 9, Pod Pekárnami č. 245/10, o dovolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. prosince 2011, č. j. 20 Co 492/2011-295, takto:
Usnesení krajského soudu a usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka ze dne 4. 10. 2011, č. j. 085 EX 1244/03-244, se zrušují a věc se vrací soudnímu exekutorovi JUDr. Milanu Suchánkovi k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Na návrh Interbanky a. s. se sídlem v Praze 1 Václavské náměstí č. 40, IČO 14893649, Okresní soud v Semilech usnesením ze dne 12. 9. 2003, č. j. Nc 1415/2003 – 9, nařídil podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 1990, sp. zn. Cm 181/98, ve spojení se rozsudkem „shodného soudu“ ze dne 18. 9. 2001, č. j. 43 Cm 59/2000 – 130, a ve spojení s usnesením „shodného soudu“ ze dne 14. 1. 2002, č. j. 43 Cm 59/2000 - 212, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 10.144.950,10 Kč se 6 % úrokem ročně od 24. 4. 1999 do zaplacení, pohledávky ve výši 33.817,- Kč za směnečný peníz, a nákladů nalézacího řízení ve výši 468.338,- Kč exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. Milana Suchánka, soudního exekutora se sídlem v Praze 9, Pod Pekárnami č. 245/10.
Soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek - poté, co usnesením ze dne 30. 10. 2003, č. j. Ex 1244/03 – 47, přibral do řízení dalšího účastníka, „a to manželku povinného: D. M., která se bude řízení účastnit na straně povinného“ - exekučním příkazem ze dne 30. 10. 2003, č. j. Ex 1244/03 – 51, nařídil provedení exekuce prodejem nemovitosti k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši: „jistina 10.144.950,10 Kč, 6% úrok z částky 10.144.950,10 Kč od 24. 4. 1999 do zaplacení, úrok ke dni 30. 10. 2003 je 2.751.644,00 Kč, směnečný peníz 33.817,00 Kč, náklady nalézacího řízení 468 338,00 Kč“ a nákladů exekuce a nákladů oprávněného účelně vynaložených k vymáhání pohledávky, tak jak budou určeny v příkaze k úhradě nákladů exekuce, a to prodejem nemovitostí „evidovaných na manželku povinného D. M., se vším, co k těmto nemovitostem patří:
Nemovitosti zapsané na LV 3846, kat. území T., okres Semily, obec T.
- pozemková parcela č. 3433/4 o výměře 279 m2 – trvalý travní porost
- pozemková parcela č. 3433/7 o výměře 121 m2 – zastavěná plocha a nádvoří
- budova T. – objekt bydlení, na pozemkové parcele č. 3433/7“.
Soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek – poté, co usnesením ze dne 15. 9. 2004, č. j. Ex 1244/03 – 119, rozhodl, že Sampa Invest, s. r. o., Vodičkova 39, 11000 Praha 1 - Nové Město, IČO 27107515 „vstupuje do řízení na místě oprávněného a to za stavu řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení“ – usnesením ze dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1244/03-213, určil cenu nemovitostí „evidovaných na manželku povinného D. M. t. j.: nemovitosti zapsané na LV 3846, kat. území T., okres Semily, obec T.“ se všemi součástmi a příslušenstvím částkou „2.00.000,- Kč“ (správně 2.000.000,- Kč), cenu „práv/závad“ („Nájemní právo představující nájem bytové jednotky sestávající se z obývacího pokoje, kuchyně, šatny, chodby, WC a koupelny v přízemí a dvou pokojů a WC v I. NP na dobu určitou od 1. 1. 2002 do 30. 6. 2020 svědčící L. D.“) částkou 690.000,- Kč, a výslednou cenu nemovitostí, se všemi součástmi a příslušenstvím částkou 1.310.000,- Kč; zároveň rozhodl, že „Závady, které prodejem v dražbě nezaniknou: nájemní právo představující nájem bytové jednotky sestávající se z obývacího pokoje, kuchyně, šatny, chodby, WC a koupelny v přízemí a dvou pokojů a WC v I. NP na dobu určitou od 1. 1. 2002 do 30. 6. 2020 svědčící L. D.“, a že „jiná práva nebo závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, nebyly zjištěny“.
K odvolání povinného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 22. 7. 2010, č. j. 24 Co 331/2010 – 230, usnesení soudního exekutora potvrdil v tom správném znění, že cena nemovitostí a jejího příslušenství se určuje částkou 2.000.000,- Kč.
Soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek usnesením ze dne 4. 10. 2011, č. j. 085 EX 1244/03-244, nařídil dražební jednání - elektronickou dražbu nemovitostí zapsaných na LV 3846, kat. území T., okres Semily, obec T., „která se koná prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese portálu http:/ / www.exdrazby.cz “, stanovil podmínky, za nichž se dražba koná, výslednou cenu dražených nemovitostí určenou „usnesením soudního exekutora č. j. 085 EX 1244/03-1244/03-213 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j.: 24 Co 331/2010-230“ určil částkou 1.310.000,- Kč a nejnižší podání stanovil „ve výši dvou třetin výsledné ceny dražených nemovitostí a jejich příslušenství, práv a jiných majetkových hodnot, tj. na částku: 873.333,33 Kč“. Pod bodem X. usnesení stanovil, že „Při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byla nařízena exekuce, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami“, a že „K přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží“. A pod bodem XI., že „Oprávněného a ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, jakož i ostatní věřitele povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty, tímto vyzývá, aby sdělili soudnímu exekutorovi, zda žádají zaplacení svých pohledávek“, že „Nepožádají-li tyto osoby o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (podle §336g OSŘ)“, že „Převzetím dluhu nastoupí vydražitel místo povinného, souhlas věřitele se nevyžaduje“, a že „Je – li pohledávka, do níž vydražitel nastoupil místo povinného jako dlužník, zajištěna zástavním právem na prodávaných nemovitostech, působí zástavní právo vůči vydražiteli“.
Krajský soud v Hradci Králové - poté, co se podáním ze dne 12. 10. 2011 (doručeným soudnímu exekutorovi dne 17. 10. 2011) věřitel Komerční banka, a. s. se sídlem Praha 1, Senovážné náměstí č. 28a, „přihlásil do exekučního řízení svou pohledávku ve výši 11.415.131,44 Kč s příslušenstvím“ a prohlásil, že se „domáhá jejího zaplacení v hotovosti v rámci rozvrhu podstaty v tomto exekučním řízení“ - usnesením ze dne 15. 12. 2011, č. j. 20 Co 492/2011-295, k odvolání povinného, M. D. a věřitele usnesení soudního exekutora potvrdil. Námitky věřitele spočívající v tom, že cena nemovitostí uvedená v dražební vyhlášce neodpovídá skutečnosti a že na nemovitosti nevázne závada spočívající v nájemním právu k bytové jednotce pro L. D., odmítl s tím, že „v této fázi řízení“ již tyto námitky nemůže řešit. O ceně nemovitostí, včetně existence závad na nemovitosti váznoucích, bylo již dříve pravomocně rozhodnuto usnesením soudního exekutora ze dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1144/03 - 213, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2010, č. j. 24 Co 331/2010 - 230. Toto rozhodnutí bylo pro další průběh řízení závazné a soud nemohl otázky v nich řešené znovu přezkoumávat. Přezkoumávat mohl jen to, zda údaje v dražební vyhlášce odpovídají usnesení o ceně nemovitostí; v daném případě tomu tak bylo.
V dovolání proti usnesení odvolacího soudu věřitel namítá, že mu, jako zástavnímu věřiteli, nebylo v rozporu s ustanovením §336a odst. 4 o. s. ř. doručeno usnesení o ceně dražených nemovitostí vydané v tomto řízení („dle textu odůvodnění odvolacího soudu se zřejmě jednalo o usnesení č. j. 085 EX 1244/03-213, ze dne 17. 8. 2009“). Nemohl se tak ani vyjádřit ke skutečnostem, které usnesení o ceně dražených nemovitostí obsahovalo, mj. ke stanovené výsledné ceně nemovitosti a ke skutečnosti, zda nájemní právo svědčící L. D., je právem, které v dražbě nezaniká. Koncepce neumožňující zástavnímu věřiteli napadnout výslednou cenu dražené nemovitosti by byla také v rozporu s hmotněprávní úpravou zástavního práva, když by zástavního věřitele jakožto osobu, na níž byl zástavním právem přenesen ekonomický obsah vlastnictví k zástavě a která má k zástavě (resp. k výnosu jejího zpeněžení) silnější právo než kterýkoliv z pozdějších zástavních věřitelů, nezajištěných věřitelů či zástavní dlužník, zcela zbavovala možnosti ovlivnit výslednou cenu dražených nemovitostí, resp. bránit se jejímu záměrnému podhodnocení. Je to však přitom právě přednostní zástavní věřitel, kterému primárně připadne výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů a odměny exekutora; především v zájmu přednostního zástavního věřitele je, aby došlo ke zpeněžení zástavy za cenu maximální, umožňující co nejvyšší uspokojení zajištěné pohledávky tohoto věřitele. Kdyby byla zástavnímu věřiteli upírána možnost bránit se exekutorem určené (neodpovídající) ceně dražených nemovitosti, „výsadní postavení zástavního věřitele ve vztahu k zástavě by bylo - v rozporu s hmotným právem (ustanovení §152 obč. z. a n.) - zcela popřeno“. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §237 odst. 3 o. s. ř. dovolání přípustné (neboť odvolací soud nesprávně vyložil podmínky, za nichž lze v exekučním řízení nařídit dražební jednání), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Vzhledem k tomu, že usnesení o nařízení dražebního jednání - elektronické dražby nemovitostí bylo vydáno dne 4. 10. 2011, je třeba správnost postupu exekutora posuzovat podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do dne 31. 12. 2011, tj. do dne, než nabyly účinnosti zákon č. 255/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákon č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, a zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též jen „o. s. ř.“) a podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění do 31. 12. 2012, tj. do dne, než nabyly účinnosti zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, a zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též jen „ex. ř.“).
Podle ustanovení §52 odst. 2 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.
Podle ustanovení §69 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.
Podle ustanovení §336o odst. 1 o. s. ř. dražbu lze uskutečnit i elektronicky. Pro elektronickou dražbu platí obdobně ustanovení §336b až 336n (srov. ustanovení §336o odst. 3 o. s. ř.).
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí soud (exekutor) ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené (srov. ustanovení §336 odst. 1 větu první o. s. ř.).
Podle ustanovení §336a odst. 1 o. s. ř. podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle §336 o. s. ř. určí soud a) cenu nemovitosti a jejího příslušenství, b) cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených, c) závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, d) výslednou cenu.
Podle ustanovení §336b odst. 1 o. s. ř. po právní moci usnesení o ceně (§336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu).
V projednávané věci dovolatel napadá usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2011, č. j. 20 Co 492/2011-295, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora ze dne 4. 10. 2011, č. j. 085 EX 1244/03-244, kterým nařídil dražební jednání - elektronickou dražbu nemovitostí, protože podle jeho přesvědčení usnesení o ceně nemohlo nabýt právní moci, neboť mu nebylo doručeno.
Protože nařídit dražební jednání (dražbu) lze teprve po právní moci usnesení o ceně dražených nemovitostí, je pro posouzení věci významné, zda usnesení soudního exekutora ze dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1244/03-213, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2010, č. j. 24 Co 331/2010 – 230, jímž byla určena cena dražených nemovitostí, nabylo právní moci dříve, než bylo nařízeno dražební jednání (dražba).
V právní moci je doručené usnesení, které již nelze napadnout odvoláním (srov. §159 a 167 odst. 2 o. s. ř. a §52 odst. 1 ex. ř.).
Usnesení podle ustanovení §336b odst. 1 o. s. ř. soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o nichž je mu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady (srov. §336a odst. 4 o. s. ř.).
Z výčtu osob (fyzická nebo právnická), jimž má být usnesení podle ustanovení §336b odst. 1 o. s. ř. doručeno, je zřejmé, že se jedná o takové osoby, které s ohledem na vztah k povinnému nebo k prodávané nemovitosti mají zájem na tom, jaká cena nemovitosti bude pro provedení dražby stanovena, neboť její výše může významně ovlivnit jak počet účastníků dražby, tak zejména i konečnou cenu, za niž bude nemovitost vydražena. Označuje-li ustanovení §336a odst. 4 o. s. ř. mezi takovými osobami též ty, pro něž váznou na nemovitosti práva nebo závady, nejedná se jen o ty osoby, pro něž váznou na nemovitosti závady, které prodejem v dražbě nezaniknou a jež jsou blíže rozvedeny v ustanovení §336a odst. 2 o. s. ř. [srov. §336a odst. 1 písm. c) o. s. ř.], ale o všechny další osoby, pro něž váznou na dražené nemovitosti závady (a práva), bez ohledu na osud takových práv a závad po případném prodeji nemovitosti v dražbě [srov. §336a odst. 1 písm. b) o. s. ř.].
Podle ustanovení §152 zákona č. 40/1964, občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.
Podle ustanovení §165 odst. 1 obč. zák. není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky.
Zástavní právo má v první řadě funkci zajišťovací; zabezpečuje pohledávku zástavního věřitele již od okamžiku svého vzniku, vede (motivuje) dlužníka k tomu, aby pohledávku zástavního věřitele dobrovolně splnil, a zástavnímu věřiteli poskytuje jistotu, že se bude moci uspokojit ze zástavy, nebude-li jeho pohledávka včas splněna. Nebyla-li pohledávka zástavního věřitele včas splněna, uplatní se uhrazovací funkce zástavního práva; zástavní věřitel je oprávněn uspokojit se ze zástavy, aniž by musel spoléhat na to, že se domůže úhrady své pohledávky z majetku dlužníka.
Zástavní právo je právem subsidiárním a akcesorickým. Subsidiarita zástavního práva vyjadřuje, že jde o podpůrný zdroj uspokojení pohledávky zástavního věřitele, který se uplatní jen tehdy, jestliže pohledávka nebyla dlužníkem dobrovolně splněna a ani nezanikla jiným způsobem. Akcesorickým je zástavní právo zejména proto, že vzniká pouze tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit, a že dochází k jeho zániku, zanikla-li zajištěná pohledávka.
Ze zástavního práva vzniká zástavnímu dlužníku povinnost uspokojit (z výtěžku zpeněžení zástavy) zástavního věřitele (jeho pohledávku za dlužníkem), a to - jak vyplývá z jeho subsidiarity a akcesoriety - v případě, že dluh odpovídající zajištěné pohledávce nebyl včas splněn. Vzniklo-li zástavnímu věřiteli právo na uspokojení ze zástavy, má právo na plnění jak od zástavního dlužníka (z výtěžku zpeněžení zástavy), tak i od dlužníka (srov. §165a odst. 3 obč. zák.). Zástavní dlužník tedy v tomto vztahu vystupuje jako tzv. náhradní dlužník, neboť v případě včasného nesplnění dluhu odpovídajícího zajištěné pohledávce ze strany hlavního dlužníka se zástavní věřitel bude moci uspokojit z jeho majetku (z výtěžku zpeněžení zástavy).
Má-li se úspěšně naplnit uhrazovací funkce zástavního práva (tj. nebyla-li zajištěná pohledávka řádně a včas splněna a vzniklo-li tedy zástavnímu věřiteli právo na uspokojení ze zástavy), musí být zástavnímu věřiteli zaručeno také to, aby ze zpeněžení zástavy byl dosažen takový výtěžek, jaký bylo možné očekávat při zřízení zástavního práva. V zájmu ochrany zástavního věřitele na řádné uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy proto ustanovení §163 odst. 1 obč. zák. ukládá zástavnímu dlužníkovi, aby se zdržel všeho, čím se zástava zhoršuje na újmu zástavního věřitele. Ztratí-li zástava na ceně tak, že zajištění pohledávky se stane nedostatečným, zástavní věřitel má právo od dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil (srov. §163 odst. 2 větu první obč. zák.).
Vázne-li tedy na nemovitosti zástavní právo, je zřejmé, že není „bez závad“, neboť skutečnost, že je nemovitost zatížena zástavním právem, znamená pro vlastníka (a zejména pro vlastníka budoucího) nejen povinnost zdržel se všeho, čím se zástava zhoršuje na újmu zástavního věřitele, ale též riziko, že se zástavní věřitel – nebude-li zástavou zajištěný dluh uhrazen – může domáhat uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy; zatížení nemovitosti zástavním právem je proto právní závadou nemovitosti.
Z uvedeného vyplývá, že osobou pro niž váznou na nemovitosti práva nebo závady (§336a odst. 4 o. s. ř.), je také zástavní věřitel, v jehož prospěch je nemovitost zatížena zástavním právem.
V projednávané věci soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek doručil usnesení ze dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1244/03-213, jímž mimo jiné určil cenu nemovitostí určených k dražbě, oprávněnému, povinnému, manželce povinného (jejich zástupcům) a L. D. (nájemkyni bytové jednotky v dražené nemovitosti). Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 7. 2010, č. j. 24 Co 331/2010 – 230, jímž bylo rozhodnuto o odvolání povinného proti usnesení soudního exekutora ze dne 17. 8. 2009, č. j. 085 EX 1244/03-213, bylo doručeno oprávněnému, povinnému a manželce povinného (jejich zástupcům). Ani jedno z usnesení, jimiž bylo rozhodováno podle ustanovení §336a o. s. ř. (mimo jiné též o ceně dražených nemovitostí) však nebylo doručeno zástavnímu věřiteli, v jehož prospěch je nemovitost zatížena zástavním právem. Usnesení podle ustanovení §336a o. s. ř. tak nemohlo nabýt právní moci (v rozporu s ustanovením §336a odst. 4 o. s. ř. nebylo doručeno také osobě, pro niž váznou na nemovitosti práva nebo závady). Nebyla tak ani splněna podmínka pro nařízení dražebního jednání (dražby) uvedená v ustanovení §336b odst. 1 o. s. ř. - právní moc usnesení o ceně.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není v souladu se zákonem. Protože nejsou splněny podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu napadeného usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení podle ustanovení §243b odst. 2 o. s. ř. zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na jím přezkoumávané usnesení soudního exekutora, zrušil Nejvyšší soud České republiky rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudnímu exekutorovi JUDr. Milanu Suchánkovi k dalšímu řízení (§243b odst. 3 o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci bude rozhodnuto nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (srov. §226, §243d odst. 1 část první věty za středníkem a větu druhou o. s. ř.), nebude-li o nákladech řízení rozhodováno ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. ledna 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu