ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.2728.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 2728/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala ve věci dědictví po M. B. , zemřelém dne 14. listopadu 2003,, za účasti 1) Mgr. M. J. , 2) Fakultní nemocnice v Motole , se sídlem v Praze 5, V Úvalu č. 84/1, IČO 00064203, zastoupené JUDr. Ivou Vaňovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, U Havlíčkových sadů č. 422/1, 3) Nadace Partnerství , se sídlem v Brně, Údolní č. 567/33, IČO 45773521, 4) M. M. , zastoupeného Evou Chlumovou, narozenou dne 21. června 1959, bytem v Třinci, Sosnová č. 363, jako obecnou zmocněnkyní, a 5) J. S. , zastoupeného Mgr. Barbarou Martinů, advokátkou se sídlem v Praze 1, Štěpánská č. 643/39, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 D 571/2003, o dovolání J. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2008, č. j. 24 Co 513/2007-293, takto:
Dovolání J. S. se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání J. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2008, č. j. 24 Co 513/2007-293, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 11. 2006, č.j. 37 D 571/2003-236 (kterým soud prvního stupně zamítl v souladu s ustanovením §175e odst. 1 a 2 o.s.ř. návrh na zajištění dědictví), není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „o.s.ř.“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony], a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení soudu vydané v řízení o dědictví o neodkladném opatření podle ustanovení 175e o. s. ř. (včetně zamítnutí návrhu účastníka na takové opatření) není usnesením ve věci samé (k tomu srov. např. právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1923/2007, uveřejněném pod č. 90 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008) . Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání J. S. směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání J. S. – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popř. odvolacího soudu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. ledna 2015
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu