ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.291.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 291/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně HASIL a. s. se sídlem v Ostravě - Porubě, Gen. Sochora č. 6176/6a, IČO 27244946, zastoupené Mgr. Danielem Siwym, advokátem se sídlem v Českém Těšíně, Hlavní třída č. 87/2, proti žalovanému M. H. , zastoupeného Mgr. Tomášem Pertotem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Slezské Předměstí, Vážní č. 908, o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 320/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. května 2014, č. j. 20 Co 187/2014-76, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Daniela Siwyho, advokáta se sídlem v Českém Těšíně, Hlavní třída č. 87/2.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 5. 2014, č. j. 20 Co 187/2014-76, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [pro uplatnění důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy (platu) nebo její části není rozhodné, ke kterému dni zaměstnavatel určil (nebo byl sjednán) pravidelný termín výplaty mzdy (platu), neboť možnost okamžitého zrušení pracovního poměru váže §56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce výlučně na uplynutí stanovené lhůty od splatnosti mzdy (platu) ve smyslu ustanovení §141 odst. 1 zákoníku práce; počátek běhu patnáctidenní lhůty uvedené v ustanovení §56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce se bude vždy odvíjet ode dne následujícího po uplynutí posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo plat (jejich část), srov. právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2242/2009, který byl uveřejněn pod č. 102 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (zpochybňuje-li skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, nesouhlasí-li s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, a předestírá-li opačné skutkové závěry, na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci) dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. března 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu