ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.359.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 359/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , zastoupené JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Horní lán č. 1328/6, proti žalovanému Národnímu památkovému ústavu, příspěvkové organizaci se sídlem v Praze 1, Valdštejnské náměstí č. 162/3, IČO 75032333, zastoupenému JUDr. Martinem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Výstaviště č. 67, o vydání 370 ks stravenek a o 1.380,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 32/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2014, č. j. 23 Co 274/2013-252, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2014, č. j. 23 Co 274/2013-252 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v rozhodující otázce (zda se lze žalobou domáhat náhrady škody podle ustanovení §187 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, uvedením v předešlý stav) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. Sborník Nejvyššího soudu III o občanském soudním řízení v některých věcech pracovněprávních, občanskoprávních a rodiněprávních, SEVT Praha 1980, s. 77, stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. Cpjn 4/2004, odůvodnění bodu IX, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2004, pod č. 85, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2343/2003, uveřejněného pod číslem 74 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1674/2003) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak; ostatní dovolatelkou označené právní otázky (i kdyby nebyly odvolacím soudem správně posouzeny) nemohou na správnosti posouzení rozhodující otázky ničeho změnit.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2015
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu