Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.04.2015, sp. zn. 21 Cdo 4355/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4355.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4355.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 4355/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně J. R. , zastoupené JUDr. Šárkou Foltýnovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dlouhá č. 705/16, proti žalovaným 1) Fondu ohrožených dětí , spolku se sídlem v Praze 1, Na Poříčí č. 1038/6, IČO 499277, a 2) Psychiatrické nemocnici Bohnice , příspěvkové organizaci se sídlem v Praze 8, Ústavní č. 91/7, IČO 64220, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 5 C 218/2011, o dovolání žalované 2) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. ledna 2014, č. j. 51 Co 424/2013-105, takto: I. Dovolání žalované 2) se odmítá . II. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.176,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Šárky Foltýnové, advokátky se sídlem v Praze 1, Dlouhá č. 705/16; ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1) se žalobkyni právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznává . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalované 2) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2014, č. j. 51 Co 424/2013-105, není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce nedůvodnosti vydědění žalobkyně zůstavitelem podle §469a odst. 1 písm. b) obč. zák. (ve znění účinném do 31.12.2013) srov. například rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.8.1996, sp. zn. 6 Co 10/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 23, ročník 1998; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.9.1997, sp. zn. 2 Cdon 86/97, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 21, ročník 1998; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.4.2000, sp. zn. 21 Cdo 2568/99; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.11.2009, sp. zn. 21 Cdo 3992/2008, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.11.2013, sp. zn. 21 Cdo 705/2013] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované 2) podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. dubna 2015 JUDr. Roman Fiala předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/08/2015
Spisová značka:21 Cdo 4355/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4355.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Vydědění
Dotčené předpisy:§469a odst. 1 písm. b) obč. zák. ve znění do 31.12.2013
§237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19