ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.699.2015.1
sp. zn. 21 Cdo 699/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce L. S. , zastoupeného Mgr. Martinem Janečkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 699/30, proti žalované MOIRA CZ, a. s. se sídlem v Praze 4, Antala Staška č. 114/20, IČO 26479761, zastoupené zmocněncem JUDr. P. Ch., CSc., o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 96/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2014, č. j. 17 Co 182/2014-269, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2014, č. j. 17 Co 182/2014-269, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. [dovolatel zpochybňuje pouze skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr (současně vázán právním názorem Nejvyššího soudu České republiky uvedeným v rozsudku ze dne 6. 3. 2013, č. j. 21 Cdo 687/2012-185) o tom, že žalobce se dopustil více než minimálně 3 porušení pracovních povinností, přičemž některé z nich mu byly právem vyčteny ve vytýkacím dopise ze dne 16. 4. 2007 a dalších se dopustil po doručení tohoto vytýkacího dopisu; žalobce dále zpochybňuje správné hodnocení důkazů odvolacím soudem, nesouhlasí s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil, předestírá vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci], a v dovolacím řízení tedy nelze pro uvedený nedostatek pokračovat.
Překážkou, pro kterou v dovolacím řízení nelze rovněž pokračovat, je okolnost, že dovolání neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), neboť dovolatel neoznačuje (jak v dovolání tvrdí) žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. května 2015
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu