ECLI:CZ:NS:2015:21.CUL.10.2015.1
sp. zn. 21 Cul 10/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného o návrhu J. K. , podanému ve věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 12 C 213/2005 proti Nejvyššímu soudu České republiky, na určení lhůty k provedení procesního úkonu, takto:
I. Návrh navrhovatele na určení lhůty Nejvyššímu soudu České republiky „k vyhlášení rozsudku ve věci dovolání žalobce z 3. 9. 2012, sp. zn. 12 C 213/2005-229, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě z 2. 7. 2012, č.j. 54 Co 180/2012-286, do současné doby nevyhlášeného“, se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 17. 6. 2015, doručeným Nejvyššímu soudu dne 18. 6. 2015, se navrhovatel domáhal, aby Nejvyššímu soudu byla určena lhůta „pro provedení procesního úkonu vyhlášení rozsudku ve věci dovolání žalobce z 3. 9. 2012, sp. zn. 12 C 213/2005-229, proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě z 2. 7. 2012, č.j. 54 Co 180/2012-286, do současné doby nevyhlášeného“. V návrhu mj. uvedl, že „nevyhlášení rozsudku o změně žaloby z 25. 3. 2009, sp. zn. 12 C 213/2005, soudcem na jednání 21. 7. 2009 v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 268/06 z 9. 1. 2008 způsobilo nevyhlášení rozsudku do současné doby“ a že „rozsudek Nejvyššího soudu z 24. 6. 2014, č.j. 28 Cdo 1765/2013-404, je v celém znění v rozporu se skutečností“.
Podle ustanovení §174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle §164.
V posuzovaném případě, jak bylo z evidence Nejvyššího soudu zjištěno, bylo řízení o dovolání J. K. proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, ze dne 2. 7. 2012, č.j. 54 Co 180/2012-286, skončeno, a to rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2014, č.j. 28 Cdo 1765/2013-404, který byl vyhlášen dne 24. 6. 2014 v 8:30 hodin, přičemž z návrhu J. K. vyplývá, že mu tento rozsudek byl rovněž doručen.
Jelikož dovolací řízení v navrhovatelem uváděné věci, ve vztahu k níž by mohly být průtahy namítány, již neprobíhá a protože smyslem řízení podle ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích je zabránit dalším průtahům před příslušným soudem stanovením lhůty ke konkrétnímu procesnímu úkonu v probíhajícím řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2014, sp. zn. 21 Cul 2/2014), byl návrh navrhovatele podle ustanovení §174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítnut.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. července 2015
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu