ECLI:CZ:NS:2015:21.CUL.2.2015.1
sp. zn. 21 Cul 2/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Jiřího Doležílka o návrhu J. K. , podanému proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, takto:
I. Návrh navrhovatele J. K. na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze „k předložení odvolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2014, č. j. 1 Ko 27/2014 - 10088, příslušnému odvolacímu soudu“, se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 12. 1. 2015 se navrhovatel J. K. domáhal, aby soud příslušný k rozhodnutí o tomto návrhu uložil Vrchnímu soudu v Praze „povinnost, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, tedy bez dalších zbytečných průtahů, předložil podané odvolání směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2014, č. j. 1 Ko 27/2014 - 10088, příslušnému odvolacímu soudu“. Svůj návrh odůvodnil zejména tím, že podáním ze dne 18. 12. 2014 učiněným k Vrchnímu soudu v Praze podal odvolání proti výroku I. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2014, č.j. 1 Ko 27/2014 - 10088, kterým byl zamítnut návrh úpadce ze dne 29. 9. 2014 na ustanovení zástupce k ochraně jeho zájmů pro odvolací řízení. Poukazuje na skutečnost, že uvedené odvolání bylo „zasláno ke spisu“ Městskému soudu v Praze, aniž bylo předloženo k projednání příslušnému odvolacímu soudu, a domnívá se, že „přestože není tato situace popsána v zákoně, rozhodoval Vrchní soud v Praze jako soud I. stupně“. Má za to, že pokud Vrchní soud v Praze nepředložil toto včas podané odvolání „svému nadřízenému soudu“, zatížil toto řízení o podaném odvolání „závažnými a naprosto neodůvodněnými průtahy“, neboť z jeho postupu vyplývá, že „by o podaném odvolání nemělo být nikdy rozhodnuto“.
Nejvyšší soud České republiky, který je příslušný k projednání návrhu [§174a odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“)], dospěl k závěru, že návrh navrhovatele není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 věty první o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
V posuzované věci byl spis vedený u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97 předložen Městským soudem v Praze dne 5. 2. 2015 Nejvyššímu soudu spolu s návrhem J. K. na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 12. 1. 2015 a dále mj. s odvoláním J. K. (podání ze dne 9. 12. 2014 adresované Městskému soudu v Praze a podání ze dne 18. 12. 2014 adresované Vrchnímu soudu v Praze) směřujícím proti výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2014, č. j. 1 Ko 27/2014 - 10088, jímž zamítl návrh J. K. ze dne 29. 9. 2014 na ustanovení zástupce k ochraně jeho zájmů pro odvolací řízení.
Z uvedeného je zřejmé, že návrh J. K., jímž se domáhá určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze „k předložení odvolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2014, č. j. 1 Ko 27/2014 - 10088, příslušnému odvolacímu soudu“, není důvodný, neboť odvolání J. K. bylo Nejvyššímu soudu již předloženo Městským soudem v Praze. Procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, tak již byl učiněn.
Protože soud je zásadně vázán žalobou (návrhem) - srov. ustanovení §153 odst. 2 o. s. ř. a §174a odst. 5 větu druhou zákona o soudech a soudcích, Nejvyšší soud České republiky návrh na určení lhůty podle ustanovení §174a odst. 7 části věty před středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. února 2015
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu