ECLI:CZ:NS:2015:21.ND.256.2015.1
sp. zn. 21 Nd 256/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněného města Břeclav se sídlem městského úřadu v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka č. 42/3, IČO 00283061, zastoupeného Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Brně, Lidická č. 710/57, proti povinnému A. J. , pro 2.904,- Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2130/2014, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2130/2014, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň-město, podal dne 25. 9. 2014 u Okresního soudu v Břeclavi spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 16. 9. 2014 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 2.904,- Kč podle pravomocného a vykonatelného usnesení soudního exekutora Mgr. Vojtěcha Jaroše ze dne 10. 3. 2014, č .j. 133 EX 207/12-44, jakož i nákladů exekuce.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 23. 10. 2014, č.j. 53 EXE 2130/2014-14, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněným bude věc předložena podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu České republiky. Z exekučního návrhu zjistil, že povinný má trvalé bydliště ve Spolkové republice Německo, v informačním systému evidence obyvatel ani v registru obyvatel není zapsán a nebylo o něm nic zjištěno ani ze systému ISAS Okresního soudu v Břeclavi. S odkazem na ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a na ustanovení §105 odst. 2 a §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že pověření exekutora k provedení exekuce na základě usnesení vydaného soudním exekutorem je v pravomoci soudů České republiky, podmínky místní příslušnosti ale nelze zjistit, a proto věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi (§105 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi,
u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. srpna 2015
JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu