ECLI:CZ:NS:2015:21.ND.46.2015.1
sp. zn. 21 Nd 46/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněného GENERAL FACTORING, a.s. se sídlem v Bratislavě, Košická č. 56, Slovenská republika, IČO 35838825, zastoupeného Mgr. Jánem Gajanem, usazeným evropským advokátem se sídlem v Praze 10, Vlašimská č. 1876/13, proti povinné K. K. , pro 247,89 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 12912/2014, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 12912/2014 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Exekutorský úřad Praha 5, podal dne 30. 6. 2014 u Okresního soudu v Ostravě spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 9. 10. 2013 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 247,89 EUR s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Rožňavě, Slovenská republika, ze dne 17. 9. 1981, č. j. 5 C 422/81 - 12.
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 12. 2014, č. j. 94 EXE 12912/2014 - 37, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění uvedl, že lustrací v informačním systému obyvatel „se nepodařilo dohledat osobu povinné“ ani místo jejího trvalého pobytu, že dotazem na Ministerstvo vnitra České republiky bylo zjištěno, že povinná nikdy nebyla vedena v evidenci cizineckého informačního systému, že adresu pobytu povinné uvedenou v návrhu na nařízení exekuce tak nelze považovat za adresu jejího trvalého pobytu na území České republiky a že v řízení nebylo prokázáno, že by povinná měla v obvodu Okresního soudu v Ostravě majetek [§45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Ostravě (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. března 2015
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu