ECLI:CZ:NS:2015:22.CDO.1773.2015.1
sp. zn. 22 Cdo 1773/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně NOVA leasing, a. s. , se sídlem v Praze 4, Líbalova 2348/1, identifikační číslo osoby 24687332, zastoupené JUDr. Lubošem Kunou, advokátem se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, proti žalovanému J. H. , zastoupenému JUDr. Petrem Raschelem, advokátem se sídlem v Praze 3, Čajkovského 1697/4, o vydání movitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6, pod sp. zn. 13 C 331/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2014, č. j. 90 Co 525/2014-76, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 372,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce JUDr. Luboše Kuny.
Stručné odůvodnění (podle §243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. června 2014, č. j. 13 C 331/2013- 50, řízení zastavil a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni na náhradě nákladů řízení 10 983,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Rozhodl také o vrácení soudního poplatku ve výši 2 000,- Kč žalobci.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 26. září 2014, č. j. 90 Co 525/2014-76, usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku o nákladech řízení potvrdil. Dále uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 2 226,40 Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Dovolání není podle §238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné. Směřuje totiž proti rozhodnutí o plnění nepřevyšujícím 50 000,- Kč (náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně činila 10 983,- Kč a před soudem odvolacím 2 226,40 Kč ) a nejedná se o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní.
Námitkou dovolatele, že ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, by se dovolací soud zabýval jen za předpokladu, že by šlo o dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř. ).
Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, dovolací soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s ustanovením §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.
V Brně dne 22. září 2015
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu