ECLI:CZ:NS:2015:22.CDO.3084.2015.1
sp. zn. 22 Cdo 3084/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců a) F. Č. , b) J. Č. , zastoupených JUDr. Michalem Hruškou, advokátem se sídlem v Trutnově, Svatojanské náměstí 47, proti žalovaným 1) V. M. , 2) J. M. , zastoupeným JUDr. Daliborem Pluskalem, advokátem se sídlem v Trutnově, Horská 634, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 19 C 62/2013, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. dubna 2015, č. j. 20 Co 31/2015 - 189, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady dovolacího řízení ve výši 3 388,-Kč k rukám zástupce žalobců JUDr. Michala Hrušky do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění:
(Stručné odůvodnění podle §243f odst. 3 o. s. ř.)
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 23. října 2014, č. j.
19 C 62/2013-118, určil, že žalobci jsou v režimu společného jmění manželů výlučnými vlastníky pozemku parcelní číslo 999/5 o výměře 288 m 2 , který vznikl oddělením od pozemku parcelní číslo 999 v obci T., katastrálním území B. u T., na základě geometrického plánu vyhotoveného Ing. V. B. pod č. 446-139/2013, který je nedílnou součástí rozsudku. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Žalovaná 1) byla výlučnou vlastnicí pozemku p. č. 999, který přímo sousedí s pozemkem žalobců p. č. 111/1. Žalovaný 2) přistoupil do řízení poté, co se stal ke dni
28. července 2014 podílovým spoluvlastníkem pozemku p. č. 999. V roce 2013 došlo v souvislosti se zaměřováním plánované stavby žalovaných ke zjištění, že hranice mezi pozemky p. č. 999 a p. č. 111/1 ve skutečnosti neleží v místech, kde je umístěn plot. Po následném zaměření pozemku a schválení katastrálním úřadem byl pozemek p. č. 999 rozdělen na pozemek p. č. 999/4 a sporný pozemek p. č. 999/5. Jako vlastnice obou nově vzniklých parcel byla v katastru nemovitostí zapsána žalovaná. Žalobci se proto obrátili na soud s námitkou vydržení části původního pozemku p. č. 999, nyní p. č. 999/5 (dále jen „pozemek“), neboť ho od roku 1983 do roku 2013 užívali společně se svým pozemkem p. č. 111/1 v dobré víře, že jim náleží.
Soud vyšel ze skutkových zjištění, podle kterých žalobci užívali spolu s vlastním pozemkem p. č. 111/1 i pozemek p. č. 999/5, přičemž se držby chopili v omluvitelném právním omylu, když po nabytí pozemku p. č. 111/1 v roce 1983 začali užívat pozemky v rozsahu původního oplocení. Žalobci se o pozemek dlouhodobě prokazatelně starali a hospodařili na něm jako na vlastním, přičemž nebylo prokázáno, že by za celou dobu držby hranice obou pozemků byly žalovanou, či kýmkoli jiným, zpochybněny. Proto soud uzavřel, že žalobci nabyli vlastnické právo k pozemku p. č. 999/5 vydržením a jsou jeho výlučnými vlastníky.
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne
21. dubna 2015, č. j. 20 Co 31/2015 - 189, tak, že rozsudek okresního soudu potvrdil. Výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a znovu zopakoval, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaní byli po celou dobu v dobré víře, že jim právo náleží. Proto žalobci nabyli pozemek vydržením a jsou jeho výlučnými vlastníky.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání.
Přípustnost dovolání opírají o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Odvolací soud řešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu otázku přetržení vydržecí doby, když dospěl k závěru, že porušení zákona postavením černé stavby, je omluvitelný právní omyl, v důsledku kterého mělo dojít k vydržení.
Žalobci považují dovolání za nepřípustné.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, dostupné na www.nsoud.cz ).
Požadavek, aby dovolatelé v dovolání uvedli, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Má-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., jsou dovolatelé povinni vymezit, které z tam uvedených předpokladů považují za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013).
Pokud dovolatelé spatřují přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud zhodnotil porušení zákona postavením černé stavby jako omluvitelný právní omyl, v důsledku kterého došlo k vydržení, nutno poznamenat, že k takovému závěru odvolací soud v napadeném rozhodnutí nedospěl, a proto se nejedná o otázku, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí (srov. §237 o. s. ř.).
Dovolatelé ve skutečnosti zpochybňují pouze zjištěný skutkový stav, nicméně jediným dovolacím důvodem je podle §241a odst. 1 o. s. ř. nesprávné právní posouzení věci.
S ohledem na shora uvedené soud dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř., rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaní dobrovolně povinnost uloženou tímto usnesením, mohou se žalobci domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.
V Brně dne 25. listopadu 2015
JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu